Viktoriáni se na Nou Campu učili, jak se radovat z maličkostí
Do stejného cíle se dá dojít po různých cestách. Tuhle starou pravdu si vyzkoušeli fotbalisté Plzně, kteří prohráli s nejlepším klubovým týmem světa Barcelonou 0:2. Tedy stejným poměrem jako nedávno podlehla česká reprezentace nejlepšímu národnímu mužstvu planety, Španělsku. Ze dvou outsiderů ovšem zanechal v těchto zápasech rozhodně lepší dojem ten plzeňský na Nou Campu.
Osmdesát tisíc diváků nad hlavou, proti sobě šest mistrů světa a jedenáctku kompletně složenou z vítězů Ligy mistrů. Plzeňští fotbalisté ale nechali strach v šatně a do arény Camp Nou si přinesli jenom potřebný respekt.
Výsledkem je sice nula v kolonce střel, rohů i gólů, ale i domácí publikum kvitovalo, že český mistr kombinuje a hraje fotbal. A hosté dobře věděli, že na Nou Campu je třeba umět se radovat z maličkostí.
„Kdo sleduje fotbal, tak ví, že proti Barceloně to má složité jakýkoli soupeř. Takže když se nám něco podařilo, určitě rostlo sebevědomí,“ říká záložník Milan Petržela, který po zápase ulovil dres Lionela Messiho.
Toho nechal domácí trenér Guardiola na hřišti až do samého závěru, což bere plzeňský kouč Pavel Vrba jako ocenění výkonu svého týmu.
„Když střídal své nejlepší hráče v posledních minutách, tak si myslím, že nás respektoval. Bylo to 1:0, takže ani on z toho rozhodně neměl dobrý pocit. Pro mě je potěšitelné, že jejich nejlepší hráči hráli až do osmdesáté páté minuty.“
A hráli tak, že tu a tam i v té rychlosti zůstávali plzeňští fotbalisté v naprostém úžasu. Přece jen takhle zblízka třeba Pavel Horváth Lionela Messiho ještě nikdy kouzlit neviděl. „Na jeho očích je vidět strašný hlad po gólu. Dovolím si říct, že jsem to ještě u nikoho neviděl.“
Nejen kapitán, ale hlavně jeho mladší spoluhráči si ze stadionu do hotelu odváželi zážitků plný autobus. A Daniel Kolář také poznání, že když ve dvou týmech dělá totéž, nemusí to být totéž.
Dlouho nechtěl porážku 0:2 se Španělskem v reprezentačním dresu a tu v plzeňském na Nou Campu srovnávat. Ale nakonec prozradil, která z těchto porážek se kouše snáz: „0:2 na Nou Campu.“ 1. listopadu v Praze dostanou viktoriáni šanci dosáhnout ve škole fotbalového života ještě na vyšší stupínek.
