Vítejte ve Focus Football. Tady klukům začíná trnitá cesta za snem v Premier League
Desítky milionů liber pumpují přední kluby Premier League, ale i nižších soutěží v Anglii, do svých mládežnických akademií. Jejich kvalita stále roste, přitom cesta do profesionálního fotbalu je trnitější než dřív. Bohaté kluby nakonec stejně nakoupí většinu základní sestavy v cizině. Mnoho rodičů tak dnes dává přednost tomu, aby jejich ratolesti fotbalově vyrůstaly v menších klubech a talentových programech.
V tělocvičně střední školy Heartlands v severním Londýně právě na palubovce vyvrcholil trénink talentového programu, který se jmenuje Focus Football. Drtivá většina jeho absolventů zakotví dříve či později v jednom ze slavných londýnských klubů. Ztracené sebevědomí a vylepšení svých fotbalových dovedností sem ale naopak přicházejí hledat i ti, které Arsenal, Tottenham a další, ze soupisky vyškrtli.
„Když tak sleduju svého syna Thea, tak si myslím, že má patřičné odhodlání i nadšení, aby se někdy mohl fotbalem živit. Jasně ale vidím i jeho nedostatky. Jenže v jakém věku vlastně poznáte, že vaše dítě nemá na to hrát Premier League, nebo že je naopak po fyzické a herní stránce skutečně na výši?! Zatím mám ambici, aby trénoval v jednom ze špičkových programů a třeba se potom dostal do jedné z akademií," říká táta devítiletého Thea, TJ Behe.
Jakou cestou se dnes mají v Anglii vydat malí, talentovaní fotbalisté, kteří sní sen o lukrativní smlouvě v Premier League?
Theo, který chodí na výbornou základní školu a má tam velmi dobré akademické výsledky, předtím trénoval s Watfordem. Tam mu ale řekli, že s ním do budoucna napočítají. TJ tvrdí, že není jedním z rodičů „posedlých“ fotbalovým snem. Na druhou stranu v létě třeba zaplatil Theovi letní fotbalový kemp Juventusu Turín, a po týdnu taky letenku zpátky, když zjistil, že kvalita tréninku není dostačující.
„Je tam podle mě nebezpečí, že vášeň a zápal rodičů pro věc dosáhne takového stupně, že to nakonec ublíží všem; nejen trenérům a ostatním okolo, ale taky vlastnímu synovi. Já tu jsem jedině proto, abych synovi pomáhal. Člověk by se měl hlídat, aby na dítě moc netlačil. Rodiče by měli dítěti umožnit dosáhnout jeho potenciálu, ale nic víc,“ vysvětluje Hadí.
Ze všech rodičů, jejichž děti kopou za Focus Football, si udržuje od fotbalového šílenství největší odstup. Jeho syn Zac, kterému to jde ve škole stejně dobře, jako na trávníku, si svůj sen sní dál.
Legrace, ale tvrdý trénink
„Mým oblíbeným klubem je Tottenham a nejoblíbenějším hráčem pak Harry Kane. Líbí se mi, že dává spoustu gólů, hodně přihrává a taky pořád běhá nahoru, dolů. Na trénincích ve Focus Football mě nejvíc baví, že si užijeme legraci, ale taky fakt tvrdě makáme. Nemám ale rád, jak jsem na konci vždycky zpocený.“
Do Focusu Football si trenéři stahují nejšikovnější kluky z okolních škol nebo právě odpadlíky z akademií velkoklubů. Povinné jsou dva tréninky týdně. Dobrovolný pak ten páteční, zaměřený na střelbu. Velký důraz se klade na disciplínu a tréninkový elán, popisuje šéftrenér a zakladatel programu Sean.
Ten je mimochodem na výplatní pásce Chelsea, Tottenhamu a Arsenalu, kterým dodává své nejšikovnější svěřence. Někoho už v osmi letech, jiné až ve dvanácti či třinácti.
Individuální přístup
„Naším bonusem je individuální přístup. V akademii Arsenalu nebo Tottenhamu usilují o totéž, ale kluci tam jsou občas otroky jejich výchovného systému. Je tam přetlak jinak šikovných hráčů, které trenéři málo využívají, a vývoj kluků se tak zpomalí. Proto pracujeme s menším počtem dětí a pečlivě si je vybíráme,“ vysvětluje Sean.
Focus Football, kde rodiče měsíčně platí za tréninky 65 liber, trpí častým odlivem svých největších talentů, za které ale program dostává už docela zajímavé „výchovné“. Sestava týmu v jedné věkové kategorii je tak často na konci sezony jiná, než na jejím začátku. I tak má ale Focus pozoruhodné výsledky. Jeho dvanáctiletí hráči porazili nedávno 4:0 Everton a devítiletí kluci zase hrají naprosto vyrovnané zápasy s Liverpoolem a Manchesterem City.
„Pro mě je odměnou pracovat s dětmi, co už hrají na určité úrovni, a pozorovat, jak se zlepšují. Cítím zadostiučinění, když se děti radují ze vstřeleného gólu, samotného tréninku a atmosféry, kterou tu máme,“ popisuje mi Tommy, další z koučů programu, který už zplodil i anglické mládežnické reprezentanty.
