Výjimečný trenér, který miloval poezii. Václav Ježek by oslavil 90 let
Zlato z mistrovství Evropy 1976 a šest titulů s pražskou Spartou. To jsou největší úspěchy možná nejlepšího českého fotbalového trenéra všech dob Václava Ježka. Muže, který také miloval poezii a uklidňoval se za volantem i desítkami cigaret denně. Dnes by oslavil devadesátiny.
Panenkův dloubáček z finále mistrovství Evropy v Bělehradě vstoupil do historie, dodnes ho napodobují fotbalisté z celého světa i v těch nejnižších soutěžích. Ale také na něj nemuselo dojít, kdyby Václav Ježek seřadil střelce jiným způsobem.
„Když jsem psal pořadí hráčů, jak půjdou za sebou, mluvilo se i o tom, jak bude kdo střílet. Ale musím říct jednu věc – Toník Panenků přišel s tím, že to dá doprostřed, a to chtěl střílet i Nehoda. A já jsem řekl, že to bude ten poslední.“
To jen dokazuje, jakým fotbalovým fanatikem Václav Ježek byl a že nepodcenil žádný detail. Ani na soustředění - už tam tušil, že pokutové kopy můžou hrát klíčovou roli.
„Penalty tam byly po každém tréninku a tam byla samozřejmě taky různá kritéria – kdo nedal penaltu, musel běžet pět koleček, nebo dát tři sta korun, což byl tehdy slušný peníz. Anebo si kleknout a tlouct hlavou do země a říkat něco o sobě,“ vzpomínal Václav Ježek ve vysílání Českého rozhlasu krátce před svou smrtí v roce 1995.
Ve věku 71 let se mu po infarktu zastavilo srdce, které bylo celý život sparťanské. Na rozdíl od svého slávistického bratra ctil rudé barvy odmala a v roce 1963 se poprvé stal trenérem pražské Sparty, přestože předtím vedl jen juniorské týmy.
„Hráči mě přijali dobře, nejlepší byl jako vždycky Andrej Kvašňák, který prý když se dozvěděl, že tam přijdu, ptal se, co to je za Ježka, že moje jméno v životě neslyšel, jaký asi budu zázrak. Ale na druhé straně byl první, kdo za mnou přišel a říkal mi, že se těší na naši vzájemnou spolupráci.“
Inspirace ostatních trenérů
O tom, že sparťanští funkcionáři neudělali s angažováním Václava Ježka chybu, svědčí šest získaných mistrovských titulů a řada vychovaných osobností. Hašek, Lavička, Ščasný, Bílek nebo Chovanec - ty všechny pak Ježek inspiroval také k jejich vlastní trenérské kariéře. I současného kouče Příbrami Františka Straku.
„Je to taková ta disciplína, chtění něčeho dosáhnout, mít určitou vizi a jít za ní. A zároveň být i tvrdý k sobě – a touto cestou jít, říká se, že holubi nepadají ze střechy dolů, člověk se o ně musí poprat. To bylo krédo, které se snažil nejen mně, ale nám všem předat.“
A možná i proto vyhrál Václav Ježek anketu o nejlepšího českého fotbalového trenéra 20. století.
