Zápas bez diváků je pro fotbalisty jako Vánoce bez dárků
Po krátké reprezentační vsuvce už opět pokračuje fotbalová Gambrinus liga. Její třetí kolo bude v ideálním případě poslední, ve kterém se fanoušci nedostanou na některý ze stadionů.
Sparťané si v duelu proti Českým Budějovicím konečně odpykají svůj dvouzápasový trest za výtržnosti svých ‚příznivců‘ ze závěru minulé sezóny. A jak podobné přečiny postihují v zahraničí?
„Pamatuju si, že my jsme hráli se Saturnem doma taky bez diváků. Řeší se to asi stejně, nebo nějakou pokutou, a když je to nějaký větší problém, tak bez diváků. V Petrohradu chodilo dvacet tisíc lidí, plný stadion, tam to bylo hodně divné. Není to nic příjemného, takový přátelský zápas. Nerad bych to zažíval nějak často.“
V tom se s bývalým obráncem Zenitu Petrohrad Radkem Šírlem shodnou snad všichni fotbalisté - hrát před prázdnými tribunami je opravdu neobvyklý a nezáviděníhodný zážitek.
Krajánci z anglické Premier League to znají jen z vyprávění, vzhledem k tamní legislativě s návštěvníky stadionů moc problémů nemají.
To v jihoevropských státech vědí o řádění fanoušků svoje. Ale i s trestem si umějí patřičně vyhrát - na utkání turecké ligy mezi Fenerbahce a Manisasporem mohly loni na podzim alespoň ženy a děti.
„Přijde tam třeba patnáct tisíc žen a dětí, je to takové školní pokřikování než řev. Ale zase je to příjemnější, než když se hraje před prázdnými tribunami. Nemá to moc logiku, fotbal se hraje pro lidi – takhle jsou tam aspoň ženy a děti a vytvoří nějakou atmosféru,“ komentuje stoper istanbulského Besiktase Tomáš Sivok rozhodnutí, které vzbudilo velký ohlas.
Tomu, jestli může podobný trest padnout namísto kompletního uzavření stadionu i v českém fotbale, se budeme věnovat v odpoledním vysílání Radiožurnálu - s předsedou disciplinární komise Fotbalové asociace Jiřím Goldou.
