Chci v reprezentaci vydržet co nejdéle, říká obránce František Ptáček
Na téma hokejové reprezentace ještě jednou. K nejzkušenějším ve výběru trenéra Aloise Hadamczika patří českobudějovický obránce František Ptáček. A právě on v Bělorusku ochotně přijal pozvání k mikrofonu Pavla Petra.
František Ptáček oslavil 4. dubna šestatřicáté narozeniny. K nim dostal nečekaný dárek. Téměř po šesti letech ho trenér Alois Hadamczik povolal do reprezentace. Pobyt v národním týmu si náležité užívá.
"Určitě, to je správný název. Už jsem s tím nepočítal a tak si to užívám. Pro mě navíc byla pecka, že se první dva zápasy hrály v Norsku, kde se o nás staral brácha," říká hokejista, který se čtyřikrát ve své kariéře radoval v dresu Sparty z extraligového titulu. Na mistrovství světa si ovšem nikdy nezahrál. Nepřemýšlel proto, že by nabídku na přípravný kemp odmítl?
"Trenér mi zavolal a na rovinu se mě zeptal, jestli chci jet nebo ne, protože věděl, že v tomhle věku kluci, kteří nemají nic jistého, tak většinou odmítají. Řekl jsem, že s tím vůbec nemám problém a velice rád pojedu a sezonu si prodloužím."
Po pravdě řečeno, i pro českobudějovického beka představuje možný start na šampionátu velkou výzvu. "Budu makat a zkusím vydržet co nejdéle. To jsem si řekl hned na začátku a uvidíme, co z toho vznikne."
Jedno je jisté. V současném reprezentačním kádru je František Ptáček nejstarší. Jak se cítí mezi mladšími spoluhráči? "Zatím, že jo. Já si tak ale nepřijdu a myslím si, že i kluci to tak berou a vůbec neřeší, jestli je někomu dvacet, třicet nebo šestatřicet."
Po konfrontaci s Norskem a Běloruskem vyplývá jediné - přechod z extraligy na mezinárodní scénu nebyl tak složitý, jak by se na první pohled mohlo zdát. "Čekal jsem od Bělorusů i od Norů, že to bude rychlejší a ostřejší. Zatím mě to nepřekvapilo a uvidíme, co přinesou další zápasy."
Jenže oba protivníci dokázali český výběr zle potrápit. Bělorusové navíc o týden dříve porazili Rusko. Překvapuje tento fakt? "Ani ne, protože v přípravě se mančafty skládají a papírově slabší soupeři už mají mančaft téměř kompletní. Silné týmy ještě čekají na top hráče a ve finále budou mužstva úplně jiný a myslím si, že pak bude rozdíl vidět."
Především na běloruském výběru pak byla vidět velká motivace právě pro duely s Českou republikou. "Samozřejmě hráli doma, pěkná hala, hodně lidí a takhle zlobili, i když pro ně vlastně o nic nešlo," říká na závěr obránce české hokejové reprezentace František Ptáček.
