Čtyřicátník Peterek trénuje jako za mlada a hokejem se baví
Opravdu jen výjimečně se přihodí, aby se některý ze soupeřů dočkal před začátkem hokejového utkání potlesku domácích fanoušků. Při včerejším extraligovém duelu Liberce s Třincem měl to potěšení útočník hostujícího týmu Jan Peterek.
„Je to furt velkej hráč a pořád má týmu co dát! Jsme rádi, že ještě hraje,“ říká na adresu svého dnes už 40 letého spoluhráče kapitán třineckých Ocelářů Radek Bonk. A jeden z trenérů úřadujícího mistra Břetislav Kopřiva souhlasně přikyvuje: „Pro mužstvo odvádí hodně práce už dlouhá léta.“
To samo o sobě ovšem ještě není důvodem k nějakým oslavám. Podstatné je to, že včerejším utkáním v Liberci zakulatil Jan Peterek počet zápasů odehraných v nejvyšší domácí soutěži na rovnou tisícovku a to už si hodně nahlas říká o potlesk nebo smeknutí klobouku. Však se také třinecký jubilant dočkal stylového dárku: Oceláři si zpod Ještědu odváželi domů tři body.
„Přetrhli jsme jejich sérii neporazitelnosti v domácím prostředí a jsem za to rád. Věřil jsem ve výhru už před zápasem,“ pochvaloval si Jan Peterek, kterému ovšem po utkání zklamaní liberečtí fandové už netleskali.
Zvláště když k vítězství Ocelářů přispěl jednou gólovou asistencí. Navíc se v pátek projevil jako renomovaný věštec. Předpověděl totiž, že porážku Bílých tygrů zařídí Tomáš Klimenta. A právě tento útočník zapůjčený z Liberce na hostování, nakonec také zařídil dva třinecké góly. Ale vraťme se ke zmíněnému jubileu Jana Peterka. Vybavuje si vůbec ještě svoje první utkání v nejvyšší domácí soutěži?
„Na první zápas se nezapomíná. Je to jako s prvním sexem (smích). Hráli jsme v Plzni a hned jsem dal gól, nahrával mi Petr Fabián. A to bylo v roce 1989.“
Za oněch 22 let toho stačí hokejista prožít určitě tolik, že by to vydalo na televizní seriál. Jan Peterek samozřejmě nemůže být výjimkou.
Rekapitulace kariéry
„Spousta krásných chvil, na které rád vzpomínám. Prohrané zápasy, které bolí. Krásnou tříletou etapu v Rusku. Loňské vítězství v extralize. Poslední finálový zápas na vlastním ledě byl asi ten nejkrásnější moment v mé hokejové kariéře.“
Přijdou ovšem také chvíle, kdy hráč pochybuje sám o sobě. „Když se nedařilo, chtěl jsem s tím prásknout, protože jsem si říkal, že už snad neumím hrát hokej.“
Hráč, který 17 října oslavil čtyřicátiny a který stále patří k oporám třineckého týmu, určitě má morální právo předat těm mladším svůj recept na hokejovou dlouhověkost.
"Bavit se hokejem a užívat si ho. Můžu říct, že mě to dneska baví víc, jak v pětadvaceti."
A podle dobrozdání trenéra Kopřivy se to projevuje nejen při samotných zápasech. „Má radost, když jde pokaždé na led. Na tréninku vždycky něco nového vymýšlí a dokonce i v jeho letech pracuje i střelbě. Stále se chce zlepšovat.“
Odkaz začínajícím hokejistům
Když už jsme nechali Jana Peterka alespoň letmo zavzpomínat, dejme také prostor jeho vzkazu adresovanému začínajícím hokejistům.
„Chtěl bych, aby si hokej užívali, protože to je krásný sport. Hlavně ať je rodiče netlačí do nějakých extra výkonů, aby z něj chtěli od začátku profesionála. Dřina začíná až ve starším dorostu, kde se tomu člověk musí věnovat víc. Malí kluci by měli mít hezké vzpomínky z mládí na sportovní život.“
