Hokejová Síň slávy v Torontu je zážitkem pro každého fanouška

Dominik Hašek se za pár dnů stane oficiálně vůbec prvním českým hokejistou, který bude uveden do prestižní zámořské Síně slávy v Torontu. A návštěva Hockey Hall of Fame je zážitkem pro každého návštěvníka.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Utkání hokejových šampionů v Jihlavě. Gólman Dominik Hašek před Zlatým utkáním | Foto: Jan Kodet

Projdete kolem thajského, indického nebo italského rychlého občerstvení, minete prodejnu s čajem a v rohu pasáže se před vámi objeví obrovský nápis HOCKEY a pod ním loga hokejové Síně slávy.

Jeden ze symbolů Toronta a jedno z míst, o kterém ví snad každý hokejový fanoušek, je možná trošku nedůstojně kdesi v podchodu metra. Ale dojmy návštěvníka tohle nijak neovlivní.

Po vstupu do hokejové Síně slávy v Torontu se každému fanouškovi musí zatočit hlava. Kanaďané dokázali namíchat neuvěřitelně silný koncentrát emocí a historie, přidali pár hrstí zábavy, okořenili to špetkou smyslu pro humor a výsledkem je výstava, která opravdu člověka nadchne.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hokejovou Síň slávy v Torontu navštívil Tomáš Lörincz

Na dosah ruky máte předměty, které jste třeba viděli takříkajíc v akci v televizních přenosech nebo o kterých jste i jen slyšeli nebo četli.

Vedle toho jsou v jakési přirozené symbióze artefakty z Tchaj-wanu, Mexika, z tehdy extraligového Znojma, o kousek dál leží vlajka s portrétem Lenina a nejlepší na tom je, že přes absenci metodiky řazení exponátů třeba podle kontinentů nebo chronologicky opravdu nemáte pocit, že by tam něco nepatřilo nebo nezapadalo.

„Jen se tak díváme kolem, užíváme si tu historii. Moje žena je řekněme čerstvou fanynkou. Já tady mám coby fanoušek možnost podívat se na hodně zajímavé kousky. Asi nejzajímavější jsou ty opravdu staré, které jsme my mladí zkrátka neměli možnost vidět v akci,“ říká jeden z návštěvníků.

Čeština v Síni slávy

V hokejové Síni slávy zní i čeština. Když si na tamním interaktivním multimediálním projektoru zadáte ty správné požadavky, rozezní se třeba hlas komentátora České televize Petra Vichnara z Branek-bodů-sekund.

A zajímavé je třeba i to, když si pustíte sestřih zlatých českých momentů nikoli s komentářem o otevřené zlaté bráně či o vítání zlatého hattricku, ale slyšíte, jak to tehdy prožívali - nebo spíš až tak moc neprožívali - komentátoři zámořští.

Můžete se třeba také projít po replice někdejší šatny Montrealu, kde je všechno tak, jak před zápasem být má - chybí snad jen ten odér, typický pro hokejové šatny.

Nebo můžete nechat jen tak plynout vzpomínky a myšlenky. Jako třeba při pohledu na dres Fina Kurriho z Edmontonu z osmdesátých let, kdy vám okamžitě naskočí třeba to, že tenhle dres se proháněl po ledě zároveň s dresem Jaroslava Pouzara, jednoho z prvních opravdu úspěšných Čechů v zámoří.

Když už máte procházení dost, můžete si třeba zastřílet na brankáře, kterého vám počítač promítne na plátno před vámi. A světe, či spíš technický antitalente div se - ten gólman reaguje na směr vaší střely, a i když je jen obrázkový, tak prostě chytá.

Tomáš Lörincz Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme