Hokejový chleba může být pořádně tvrdý, vyzkoušel si reportér ČRo
Hokejisté Lva Praha prožívají právě nelehké časy. Absolvují totiž nejdelší trip sezony v Kontinentální hokejové lize – přes Novokuzněck a Novosibirsk se aktuálně dostali až do Vladivostoku, se kterým dnes dopoledne českého času změří síly.
Hokejisté si už přeci jen na přelety časových pásem zvykli. I když ne stoprocentně. Stává se pravidlem, že na hodinkách si drží čas platný doma. Jenže když vyrazí na Dálný východ, nikdo vlastně nemůže dát ruku do ohně za to, kolik je v danou chvíli hodin a je-li den nebo noc.
„Dobré ráno, dobré odpoledne, dobrý večer… přeberte si to každý, jak chcete,“ neutrálně pozdraví po příchodu do jídelny obránce Martin Ševc. Sám ani neumí dost dobře odpovědět na otázku, v jakém časovém pásmu se momentálně nachází.
Hokejisté pražského Lva bojují s časovým posunem, který mate organismus
Číst článek
„Pořádně ani nevím, jsem v mezičase,“ usmívá se. Podobnou situaci ovšem během své dosavadní hokejové kariéry nezažil.
„Zaplať pánbůh ne, v Minsku jsem se tomu vyhnul díky zranění. Nevím, jestli to byla výhra nebo ne, ale zatím to docela jde.“
Reportér Pavel Petr si vyzkoušel, jak náročný je někdy hokejový život vzhledem k cestování z místa na místo
Hokejisté jsou zkrátka profesionálové. Rychle si přivyknout. Jenže co například novináři? Špatné vyhodnocení času může mít za následek nestihnutý trénink v lepším případě, a v tom horším i absenci na zápase Kontinentální ligy. Trefně to vystihl kameraman České televize Pavel Křížek.
„Pro mě je problém, že když tady jdu na jídlo, nevím, jestli mám snídat, obědvat, nebo večeřet. I když mám dvoje hodinky, na jedněch český čas a na druhých místní, nepomáhá mi to, prostě nevím, co mám jíst.“
Vůbec nejhorší je ale spánek. Ztrácí se rozdíl mezi dnem a nocí. Při držení českého času pak hokejisté třeba ještě před půlnocí vyrazí na procházku městem a probouzí se pár minut před odjezdem na zápas. A to prý ještě to nejhorší během nejdelšího tripu sezóny teprve čeká - čtrnáctihodinová čtvrteční cesta z Chabarovsku do Prahy.
Útěchou může být fakt, že se letí speciálem a ne běžným spojem. Po pravdě ale řečeno - teprve ten, kdo si na vlastní kůži přelety časových pásem vyzkouší, pochopí, jak náročný někdy hokejový chlebíček je.
