Hokejový Litvínov chce v budoucnu sázet na nadějné mladíky
Kvalitních hokejistů střední generace není rozhodně v tuzemsku nadbytek. A tak manažeři a trenéři jednotlivých extraligových týmů - limitováni finančními možnostmi toho kterého klubu - mají na vybranou: buď dát více prostoru zralým, zkušeným hráčům, což se bohatě vyplácí třeba v Plzni, nebo sázet ve větší míře na nastupující hokejovou generaci. Touto cestou by se chtěl v blízké budoucnosti vydat například Litvínov.
„Musíme tu vytvořit atmosféru, že dáváme mladým klukům šanci hrát za dospělé v extralize. Pokud toto vytvoříme pro jejich pocit a pro pocit jejich rodičů, myslím, že stejně jako nás v 90. letech přesvědčil pan Hlinka, můžeme teď my přesvědčit ty rodiče,“ nechal se slyšet Jiří Šlégr.
Bývalý reprezentant, člen zlatého olympijského týmu z Nagana a spolumajitel Stanleyova poháru stojí dnes na střídačce extraligového mužstva v roli vedoucího realizačního týmu. A po jeho boku můžeme vídat asistenta trenéra Kučery, Viktora Lukeše.
Také on vnímá fakt, že v Litvínově už dozrávají další talentovaní hráči, kteří by se zanedlouho mohli objevit v seniorském výběru.
Vedení litvínovského hokejového klubu by si rádo udrželo nadějné mladíky, přispět by k tomu měla i ikona Jiří Šlégr
„My tomu samozřejmě fandíme. Já se chodím koukat na domácí zápasy juniorů, kteří hrajou výborně. První lajna hraje super, kluci u nás dostali šanci, ale není zase taková, abychom tam mohli zařadit celou lajnu. Bojujeme o desítku, většinu zápasu odehráváme na tři lajny, kluci tam jedou jen na pár střídání, ale je to pro ně zkušenost. Ale asi by potřebovali víc prostoru.“
Pohled na tabulku Tipsport extraligy ovšem napovídá, že na svoji příležitost si mladíci budou muset opravdu ještě nějaký čas počkat. A mezitím Jiří Šlégr může přemýšlet o tom, jak a co udělat, aby odchovanci Litvínova nedali svému klubu sbohem ještě předtím, než vůbec ochutnají seniorskou extraligu.
„Myslím, že jsme tým, že to není o jednotlivcích – o Jirkovi Šlégrovi, který bude chodit a přesvědčovat rodiče. Je to o celkovém přístupu klubu, trenérů. Uděláme maximum pro to, aby zde hráči zůstávali.“
Zámořské zkušenosti
Do takovéto bezesporu náročné osvětové kampaně se však mohou zapojit nejen osobnosti typu Reichla, Ručinského nebo Šlégra, ale třeba i ti mladí hráči Litvínova, kteří onehdy také hledali uplatnění za oceánem a kteří nakonec zjistili, že evropské hokejové podnebí je pro ně vděčnější.
Jako příklad může posloužit litvínovský obránce Karel Kubát. Ten se už delší dobu pravidelně objevuje na extraligovém ledě.
„Byl jsem v zámoří, ale nevydržel jsem tam. Strávil jsem tam dva měsíce a pak jsem se vrátil zpátky do Litvínova. Nemám na to postavu a hra tam mi nevyhovuje – je tam malé kluziště a jenom se to tam řeže.“
Ano, i taková zámořská zkušenost může být někomu k užitku.
