Je to nádherná práce, říká o hokeji 'veterán' Jaroslav Modrý
Rakouský vědec Manfred Walzl, který se zabývá vlivem spánkových poruch na náš organismus, prý zjistil, že kdo ponocuje a nevyspí se, je na tom asi tak stejně jako člověk mající v krvi 0,8 promile alkoholu. Hokejoví fanoušci Plzně jsou ale momentálně takovéhoto rizika uchráněni. Už od středečního večera mohou spokojeně usínat s vědomím, že se jejich mužstvo dokázalo vyrovnat s odečtem 19-ti bodů a postoupilo do předkola play-off. Svůj vydatný podíl měli na tom i hráči, kterým přibývající roky nijak neubraly na kvalitě. A nemám teď na mysli jen kapitána týmu, Martina Straku.
Do skupiny hokejistů vybavených letitou praxí ze severoamerické NHL a naplňujících v letošní sezóně roli opor toho kterého extraligového týmu, patří také plzeňský obránce Jaroslav Modrý. I z jeho pohledu je dobře, že tuzemský divák už uvažuje tak, jako je to obvyklé v zámoří - a že si tedy zvyká nerozdělovat hráče na mladé a staré, ale na lepší a horší.
„Tam si musí každý uvědomit – je profesionál – kolik tomu týmu může dát, vědět, jak s ním to tělo kooperuje. Tělo musí být v pořádku, musí být člověk zdravý a mít trošku štěstí. Když se naskytnou nějaká zranění, tak je potom těžší se dostat zase zpátky do formy, když je starší ten hráč. Ale lidi už pochopili, že v tomhle našem sportu, když se udrží v lepší kondici a budou se líp připravovat na zápasy a tréninky, tak můžou hrát hokej déle, než to bylo v minulosti,“ uvedl Jaroslav Modrý.
K tomu, aby hráč vydržel na ledě do zralého věku a aby měl tribunám stále co nabízet, nestačí být pokud možno fit, ale je také důležité umět se hokejem bavit. A v tomto směru prý Jaroslav Modrý rozhodně nemusí mít výčitky svědomí.
„Je to nádherná práce, něco co mě strašně baví! Jsem rád, že mám ještě šanci hrát a ukázat mladým, že hokej ještě umím. Můžu předat věci, co jsem se naučil, a nějaké ty zkušenosti. Být prospěšný týmu, abychom vyhrávali zápasy.“
Organizace v Plzni funguje!
Na výkonnosti i toho zvláště zkušeného hráče se ovšem podepisuje prostředí, ve kterém působí, herní styl mužstva, za které nastupuje, atmosféra na tribunách i v hokejovém zákulisí.
V Plzni našel Jaroslav Modrý právě to, co potřeboval. „Je tam výborná parta kluků, trenér a celá ta organizace funguje. Martin Straka je vynikající persóna, ten kluk prostě žije hokejem a je nádherné být součástí jeho klubu. A mít tu šanci bojovat po jeho boku. Je to vynikající člověk a vynikající hokejista.“
Čím je člověk starší, tím víc to bolí - povzdechnou si občas někteří hráči. Ale ne náhodou řada extraligových trenérů tvrdí, že právě ti nejzkušenější si dávají na tréninku nejvíc záležet. A že by se snažili při samotných zápasech uhýbat kotouči nebo soupeřům?
„To ne, hokej prostě musí bolet. Když jsem začínal, tak mi říkali, že kdo chce hrát hokej, je pořádný chlap a ten musí něco vydržet, překousnout bolest, aby dokázal tenhle sport hrát. A myslím, že to pořád platí.V historii hokeje jsme viděli, jak chlapi, kteří měli zlomené prsty a ruce, našli cestu, jak s těmito zraněními hrát. Je to pořád stejné. Máme taky plno kluků, kteří jsou otlučení a dokážou najít tu sílu pomoct týmu, být prospěšní na ledě,“ uvedl Jaroslav Modrý.
A každého takového hráče by si měl hokejový fanoušek jaksepatří vážit - bez ohledu na rok jeho narození.
