Je třeba dívat se dopředu, tam leží medaile, ví prezident ČSLH Král
Hokejové mistrovství světa vrcholí. V Helsinkách nabídne už jen dva zápasy. Finále Slovensko - Rusko je na programu od 19 hodin a 30 minut. České příznivce ale bude především zajímat boj o bronz. V 15 hodin Hadamczikův tým vyjede na led k utkání proti Finsku. Moderátor Petr Král mluvil o vyvrcholení světového šampionátu s prezidentem Českého svazu ledního hokeje Tomášem Králem.
Vy jste samozřejmě v bezprostředním kontaktu s týmem. Můžete popsat, jak vypadala v kabině situace bezprostředně po porážce 1:3 se Slovenskem?
„To je vcelku jednoduché – ticho, zklamání, sklopené hlavy. Takový je hokej, umí být úžasný, ale i krutý. Ve čtvrtek jsme zažívali euforii, když jsme porazili nabité mužstvo Švédů, což málokdo předpokládal. Včera naopak všichni předpokládali, že přejdeme přes Slovensko, a nestalo se. Nedá se nic dělat, je to historie a je třeba dívat se na odpoledne, tam leží medaile.“
Kdybyste měl srovnat oba trenéry na střídačkách, jaké by to srovnání bylo?
„O tom vůbec nepřemýšlím, že by to včera rozhodli trenéři.“
Jak jste zápas prožíval vy osobně? Co vám na hře českého týmu chybělo v porovnání s čtvrtfinálovou vítěznou bitvou se Švédy?
S prezidentem ČSLH Tomášem Králem mluvil o světovém šampionátu moderátor Petr Král
„Zápas se Švédy byl hodně ovlivněný tím, že tak hvězdnou sestavu, jakou měli tady, neměli za posledních několik let, a my do toho zápasu nešli jako favorité. Hra byla v tomto směru uvolněnější. Včera bylo znát, jak moc kluci touží hrát finále, zároveň ale věděli, že hrají se soupeřem, kterého by papírově měli porazit, se kterým neprohrávají. Podle mě na nich byla vidět přílišná opatrnost.“
Domníváte se, že bude těžké se z porážky rychle vzpamatovat a připravit se na utkání o bronz?
„Nejsou to žáci ze čtvrté nebo páté třídy, jsou to profesionálové, kteří za sebou mají hokejový život a obrovské úspěchy i prohry. Pro ně to není nic, co by neprožili. Je třeba si upřímně říct, že když jsme na to mistrovství jeli, věděli jsme, že na 99% půjdeme na silné Rusy nebo Švédy ve čtvrtfinále, a kdyby nám někdo řekl, že budeme hrát o finále, vnímali bychom to pozitivně. Věřili jsme pak, že Slováky porazíme, ale oni tady hrají výborně, připomínají mi nás v Německu, mají turnajovou a zápasovou euforii.“
Hru českého týmu pochopitelně pozorně sledujete. Co je jeho největší předností?
„Jednak kluci drží pohromadě, nebyl tu jediný problém. Máme velké hráčské individuality, které ale dokáží hrát pro tým. Od začátku byla patrná velká touha po medaili. To, že jsme porazili Švédy, nás možná trošičku uvolnilo, a to se nám vymstilo. Je to otevřené, Finsko hraje doma, má obrovskou motivaci, bude na nich, aby útočili a táhli to. Podle mě budou v roli favoritů, a to by nám mohlo vyhovovat.“
Šampionát míří ke konci. Je už také čas na krátké hodnocení. Poprvé se na jeho organizaci podílely dva státy. Převažují pozitiva nebo negativa?
„Z ekonomického hlediska to ve Švédsku dopadlo velmi špatně. Mnohokrát byla probíraná otázka návštěvnosti, která byla také špatná, a je otázka, jestli to bylo jen kvůli cenám lístků, anebo právě kvůli modelu dvou pořádajících zemí. S organizátory si o těchto věcech teprve budeme povídat. Tento trend se měl vyzkoušet, a vzhledem k tomu, že máme šampionát za tři roky, týká se i nás. Pokud bych měl odpovědět za sebe, podle mě se to neosvědčilo.“
