Pět bodů ze čtyř extraligových zápasů - taková je hokejová kořist libereckých Bílých tygrů, kteří si vydatně přilepšili včerejší výhrou v Karlových Varech. Není to pro borce zpod Ještědu až tak zanedbatelný úlovek - s ohledem na to, že už třikrát museli nastupovat na soupeřově ledě. Ironií osudu nejméně povedený duel sehráli ovšem liberečtí doma, kde se dočkali tvrdé lekce od hokejistů Vítkovic.

Tento článek je více než rok starý.

7:21 26. září 2011 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„To domácí utkání s Vítkovicemi jsme nezvládli, bohužel nás tam postihla docela těžká viróza a měli jsme velké zdravotní problémy. Tím ale nechceme omlouvat prohru, jakou jsme předvedli, já jen doufám, že se to nebude opakovat. Musíme ke všem zápasům přistupovat jako tady ve Varech, zodpovědně a poctivě. Tímhle směrem chceme jít, hlavně abychom se vyvarovali těch výpadků, které nás potkaly,“ komentoval liberecké domácí zakopnutí trenér Jiří Kalous.

Třeba právě včerejší zápas v Karlových Varech byl vizitkou toho, jak vypadá tygří hokej v lepším provedení. Na sto procent pracovali také mladíci, kteří by si rádi vydobyli trvalé místo v liberecké sestavě.

„Máme danou koncepci zabudovávání mladých hráčů do týmu, jsem rád, že se začínají prosazovat a adaptovat na soutěž.“

Adaptovat se na soutěž znamená také starat se o góly v soupeřově síti. Ten svůj premiérový v nejvyšší domácí soutěži zaznamenal v nedělním utkání dvacetiletý útočník Michal Bulíř.

„Puk jsem si vzal, i když těsně po tom gólu jsem byl v takové euforii, že jsem na to zapomněl, takže jsem si ho bral až dodatečně.“

A trenér Kalous připojil k pochvale za důležitou gólovou trefu také poznámku.

„Michal je velmi talentovaný hráč, měli jsme ho několikrát už vloni v přípravě. Znám ho dobře, ale musí tomu jít naproti. Doufám, že mu taková forma vydrží.“

Dobré předpoklady

Celých 187 centimetrů výšky - to je pro Michala Bulíře poukázka na to, aby se nenechal protihráči jen tak odstavit od kotouče. A komu by se liberecký útočník chtěl podobat, až hokejově povyroste?

„Mně se vždycky líbil Petr Sýkora z Pardubic, to byl můj vzor odmalička.“

Pokud by se Michal Bulíř dokázal opravdu přiblížit svému vzoru, to by asi soupeřovi brankáři neměli velkou radost. Ale dočkejme času.

Aleš Procházka, Tereza Jelínková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít