Na to se nedá zapomenout, říká k Naganu stále aktivní hokejový pamětník Ručinský
Až se dnes hokejoví fanoušci půjdou podívat na poslední extraligové kolo hrané před reprezentační přestávkou, měli by vděčně sledovat pár zasloužilých borců, kteří se před patnácti lety zasloužili o zlatý olympijský triumf v Naganu a kteří stále ještě nedali hokeji "sbohem". Do skupiny těchto vytrvalců patří i litvínovský útočník Martin Ručinský.
„Mně bude v březnu 42 a v těchto letech už hraju hokej jenom pro zábavu. Je to celý můj život, naplňuje mě to, stále mě baví trénovat. Je to zábava a užívám si to,“ konstatuje.
Jak se říká - čas je běžec s dlouhým krokem. Za pár dní uplyne rovných 15 let od oné památné chvíle, kdy český hokej získal svůj nejzářivější úspěch na mezinárodní scéně. Prožitky nasbírané tehdy v průběhu olympijského turnaje si samotní hráči připomínají určitě rádi a často.
„Je to dlouhá doba. Všichni jsme byli mladší a samozřejmě asi hezčí (smích). Ale parta tam byla výborná! Nejlepší mužstvo, ve kterém jsem hrál! Na to se nedá zapomenout,“ prohlásil Martin Ručinský.
A kdyby si snad některý ze členů zlatého olympijského týmu přece jen trochu složitěji vybavoval, co všechno bylo spojeno se ziskem nejcennější medaile na zimních hrách 1998 v Naganu, pak mu bude vydatně nápomocna akce, na kterou se těší i Martin Ručinský.
„Volal mi Sláva Lener, že se něco takového chystá. Myslím, že mu za to patří velký dík, protože jinak bychom se těžko dali dohromady, jsme rozházení po celém světě. Ale Sláva a Český svaz udělali výbornou práci,“ chválí litvínovský hokejista.
A zároveň dodává. „Myslím, že to bude perfektní, že se uvidíme po patnácti letech pohromadě. Třeba Ríšu Šmehlíka jsem od té doby neviděl, protože žije v Americe. Bude to příjemné a budeme rádi, že se vidíme po dlouhé době.“
Teď je ale pro několik hokejistů-pamětníků bodem číslo jedna boj o extraligové body.
