Nebyli jsme lepší než Vítkovice, jen šťastnější, říká zlínský asistent Jurík
Hokejisté Zlína překročili svůj stín. Poprvé od roku 2005 postoupili do semifinále play-off České pojišťovny. A stačila jim k tomu jediná branka, respektive dvojí použití videorozhodčího.
Napoprvé se Zlínští ještě nedočkali. Byť posuzování inkriminovaného okamžiku u videorozhodčího trvalo velmi dlouho, konečný verdikt pro střelu Lešky z devětatřicáté minuty zněl: tyčka, tyčka, ven.
To o pár minut později už zlínská střídačka mohla zajásat právem. I když sám střelec Zdeněk Okál vůbec netušil, že by mohl překonat vítkovického gólmana Filipa Šindeláře.
„Právě že vůbec ne, ten puk tam nějak skákal, vystřelil jsem takový plachťák a pak jsem dostal ránu, takže jsem ležel na zemi a vůbec jsem neviděl. I kluci říkali, že neví.“
Hokejisté Zlína postoupili do semifinále play-off extraligy poprvé od roku 2005
I v tomto případě přišlo na řadu zkoumání videa. Na verdikt rozhodčích se čekalo téměř pět minut, než sudí Minář ukázal na středový kruh.
„Dojížděl jsem tam, viděl jsem, že to trefilo rameno Šindeláře, tak jsem do toho plácnul. Nedokážu říct, jestli to bylo nebo ne, ale jestli to viděli na videu, tak asi jo,“ říká vítkovický útočník Ondřej Roman.
Zklamání v ostravském celku nemohla utišit ani slova zlínského asistenta Juraje Juríka.
„Dneska jsme vyhráli, ale nebyli jsme lepším mužstvem, byli jsme jen šťastnější. Musím domácím složit poklonu, hráli velice dobře, ten svůj hokej. Bylo otázkou času, komu to tam padne, my jsme měli štěstí. Bylo to o jednom gólu.“
Zbývající dva semifinalisty budeme znát dnes večer. V rozhodujících sedmých zápasech hostí Plzeň Litvínov a Třinec Spartu.
