Od památného zlata na hokejovém MS 1972 uplynulo čtyřicet let

22. dubna 1972, tedy na den přesně před 40 lety, zvedli českoslovenští hokejisté nad hlavu pohár pro mistry světa. Ukončili tak přes dvacet let dlouhé čekání na zlato, navíc se jim to podařilo před domácím publikem.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Internacionálové převzali o přestávce přípravného utkání ČR-SVK repliky historických dresů | Foto: ČTK

"Už jako malý kluk jsem věděl, že naše národní mužstvo získalo poslední zlaté medaile v roce 1949. Jak jsem pomalu dorůstal, tak jsem si říkal, že kdyby se mi někdy podařilo za to národní mužstvo hrát, tak by bylo krásné, kdyby zrovna naše generace tu zlatou získala. A nakonec se to povedlo," říká Jiří Holeček.

Šampionát tehdy hrálo šest týmů, které se spolu utkaly dvoukolově každý s každým. Výběr trenérů Kostky a Pitnera porazil dvakrát Švýcarsko, NSR, Švédsko, Finsko, ale hlavně nejprve remizoval se sovětskou Sbornou 3:3 a ve druhém utkání tehdejšího giganta světového hokeje porazil 3:2.

"To byly rozhodující zápasy, protože v té době jsme Švédy a Finy porážet uměli, i když ne pokaždé, ale s Rusy to bylo vždycky na krev. V tom 72. roce jsme po ne zrovna extra vystoupení na olympiádě v Sapporu věděli, že to doma prostě musí přijít," vzpomíná obránce Josef Horešovský.

Přehrát

00:00 / 00:00

Před 40 lety česká hokejová reprezentace ukončila dlouhé čekání na zlato z MS

Výhra přišla 20. dubna a titul mistrů světa se stal realitou. Čechoslováci ale měli před sebou ještě jeden zápas. O dva dny později se utkali s Finskem a i přes jistotu zisku zlatých medailí duel zvládli na výbornou.

"Dneska je to výsledek z říše snů, protože dát Finům 8:2, to si myslím dlouho neuděláme," říká po 40 letech tehdejší kapitán reprezentace František Pospíšil, který byl vyhlášen nejlepším obráncem šampionátu a společně s brankářem Jiřím Holečkem a dalším bekem Oldřichem Machačem byl zařazen do All - stars mistrovství světa.

Podle slov všech tehdejších členů týmu měli největší podíl na úspěchu diváci v hale, ale i ti, kteří každý hrací den lemovali cestu z Průhonic, kde českoslovenští hokejisté tehdy bydleli, až ke sportovní hale na pražském Výstavišti.

Hokejisty povzbuzovala i babička se šátkem a holí

"Vždycky byl celý autobus napjatý, když se vyjíždělo od Slavie dolů z kopce a pak nahoru, tam byl takový vysoký pešuňk. Na tom stála klasická stará babička se šátkem a vždycky na nás mávala holí. To byl pro nás signál pro další dobrý zápas," usmívá se František Pospíšil.

Další velká vítězství posléze přišla v Katovicích1976 a1977, to už do týmu přišli někteří mladší reprezentanti. Zlato z Prahy každopádně ukázalo cestu, Čechoslováci přemohli tehdy málem neporazitelnou sovětskou sbornou především díky bojovnosti, odhodlání a hokejovému srdci.

Holeček, Dzurilla, Machač, Pospíšil, Bubla, Horešovský, Kužela, Tajcnár, Bednář, Klapáč, Jiří Holík, Jaroslav Holík, Kochta, Nedomanský, Haas, Martinec, Hlinka, Bohuslav Šťastný, Paleček a Farda - to je sestava, která stále přesně před 40 lety u zrodu jedné ze zlatých hokejových generací.

Jakub Kanta, Petr Kadeřábek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme