Osmiletý Venezuelan poprvé na hokeji. Nikdy předtím neviděl sport přímo na stadionu
Hokej hraje jen pár zemí na světě, a tak není divu, že ani v městech, kde mají základnu týmy NHL, jsou lidé, kteří tenhle sport vůbec neznají. Třeba jako na Floridě, kde žije jedna rodina původem z Venezuely. A náš reportér František Kuna vzal matku s osmiletým synem na stadion, který nikdy neviděli. A šlo se rovnou na ten nejlepší hokej - na NHL.
„Rafaeli, viděl jsi někdy hokej?“ ptal se reportér Radiožurnálu František Kuna osmiletého chlapce při cestě na hokej, a ten odpověděl, že ho uvidí vůbec poprvé. Jediné sporty, které zná, jsou tenis a fotbal, z nichž tenis má radši. O hokeji nemá tušení, a tak mu František Kuna začal vyprávět, o co jde.
„Když hraješ tenis, máš raketu. Na fotbal potřebuješ balón. A hokej se hraje s hokejkou.“ Ozvalo se: „Áhá.“ Dále František Kuna pokračoval, že je potřeba ještě puk. Potom vzal do ruky koště místo hokejky a názorně ukázal, že cílem hry je dostat puk do brány. „Jako golf?“ zeptal se Rafael. Odpověď zněla ne s vysvětlením, že golf je jen pro jednoho a míček se umísťuje do díry. Spíše je hokej podobný třeba fotbalu. Cíl je stejný, vstřelit něco do branky.
Jsou sporty, které neznáte a nedovedete si je třeba ani představit. Pro osmiletého Venezuelce Rafaela spadá do téhle kategorie u nás populární lední hokej
Rafael se ale podivil i dalším věcem, třeba proč je hřiště pomalované čarami, na což dostal rychlou odpověď, že je to kvůli pravidlům. „Viděl jsem párkrát v televizi fotbal. Ale žádný sport naživo neznám a nebyl jsem nikdy na stadionu,“ řekl Rafael. Reportér František Kuna ukázal na Jaromíra Jágra a řekl, že on je ten chlapík, kvůli kterému na Floridu přiletěl.
„Jágr?“ zeptal se Rafael. Ano, nejstarší člověk tohohle sportu. V tom se ozvala maminka Lidia. „A bude tam zima?“ Bylo jí doporučeno vzít si lehký svetr. Rafael skákal nadšením už v autě, a jen co uviděl stadion Panterů zvenku. Moc nevěřil, že se tam vejde i 20 tisíc lidí.
Reportér pak koupil lístky a vyfotil si je, aby potom dvojici na stadionu našel podle čísla a sektoru. „Jsi nervózní?“ ptal se Rafaela. „Těším se!“
A najednou vzešla otázka opět od matky Lidie: „Jaké číslo má ten Džogr?“ S matkou Rafaela je to trochu těžší - 40letá Venezuela žije ve Spojených státech už několik let, ale anglicky umí o poznání hůř než její osmiletý syn. Podivovala se třeba nad fauly a tresty a ptala se, kdo co udělal špatně a podobně.
„To byl poslední zápas tady na Floridě?“ ptal se Rafael. „To rozhodně ne, jelikož sezona je v polovině, je odehraných asi 40 zápasů a ještě dalších zhruba 40 utkání se hrát bude,“ odpověděl František Kuna.
Jakmile ale začala hrát v autě muzika, nadšení z hokeje šlo stranou. Jágr i Panthers byli zapomenuti a začalo klasické dětské křepčení. Tak snad bude osmiletému Venezuelci Rafaelovi připomínat zápas NHL alespoň puk z tréninku, který mu reportér nechal na stole v obýváku.
