Pavelec se těší na hokejový šampionát
České hokejisty, kteří se teď připravují na světový šampionát v Německu, můžeme rozdělit do dvou skupin: Tu jednu tvoří známé tváře, jimž by se ani v civilu nepovedlo uniknout nadšeným lovcům autogramů, a na ty, kteří zůstávají pro naše fanoušky - alespoň zatím - tak trochu neobjevenými postavami.
Do oné druhé skupiny patří i gólman Ondřej Pavelec, se kterým počítá trenér Růžička pro mistrovství světa jako s brankářskou dvojkou.
22-ti letý brankář měl před letošní sezónou odchytáno v zámořské NHL celkem 19 zápasů. Teď jich v dresu Atlanty přidal na své konto dalších 42 - a už to samo o sobě je vizitkou, že se v nejslavnější klubové soutěži světa zabydluje.
„Já jsem ani nečekal na začátku, že ta šance přijde a přišla brzy a já jsem za to rád a doufám, že to bude pokračovat,“ těší Ondřeje Pavelce.
Duševní rozpoložení každého hráče je na konci sezóny spoluvytvářeno nejen jeho vlastními výkony, ale také tím, jak se daří či nedaří jeho klubu.
Celkově spokojenost
Pokud se týká Atlanty, dlouho byla ve hře o postup do play off, ale ve finiši doplatila na sérii osmi prohraných zápasů. Takže - žádná sláva. Ale v případě Ondřeje Pavelce byl důležitou kapitolou hokejového dění také olympijský turnaj.
„Celkově můžu být spokojený. Dostal jsem se na olympiádu. To byl jeden z cílů sezóny. Nepostoupili jsme do play off. Ta sezóna je taková nahoru dolů, ale celkově spokojenost.“
Není výjimkou, že i zdraví a dobře trénovaní hráči si po skončení sezóny v NHL nechají čas na rozmyšlenou, než řeknou svoje reprezentační "ano". Ondřej Pavelec prý tento problém neřešil. Že už by nebyl poznamenán únavou z marného boje o postup do play off?
„Já si myslím, že už ne. Ta sezóna byla dlouhá, ke konci jsme hráli hodně zápasů, ale 10 dní je dlouhá doba na to, aby si člověk odpočinul. Trávil jsem je s rodinou a to je nejlepší relax,“ říká Pavelec.
Těším se i na střídačku
O tom, jaké to je - mít velmi dobrou formu a zároveň cítit zklamání nad neúspěchem svého klubu si Ondřej Pavelec popovídá už za pár dní s předpokládanou brankářskou jedničkou českého týmu - Tomášem Vokounem. Tytéž role připadly oběma gólmanům v průběhu olympijského turnaje ve Vancouveru.
„Ta spolupráce byla krátká. Trvala 14 dní a myslím, že to fungovalo, tam nebyl žádný problém a bude příjemné se znovu potkat. Popovídat si o sezóně, o olympiádě a připravit se na ten vrchol co přijde. Těším se na to a bude to zajímavé.“
22 - letý brankář se zcela určitě může dívat na svého podstatně zkušenějšího kolegu s patřičným respektem, ale i tak si nejeden fanoušek možná řekne: Je to nevděčný úděl - prožívat všechna utkání pouze jako náhradník.
„Chytat může jenom jeden a na nároďák se nejezdí někdo jenom ukazovat. Musí se smířit z tou rolí jaká je a jakou mu trenér dá. Já to takhle nebral, já byl rád, že na té střídačce můžu vůbec být.“
Ubezpečuje Ondřej Pavelec. Může se těšit, jak si příští týden zachytá na Švédských hokejových hrách. A o tom, že se premiérově podívá s českou reprezentací na světový šampionát, víceméně už také nemusí pochybovat.
„Po třetí to vyšlo. Vlastně ty dva roky se do toho vždy něco zamotalo a já jsem rád, že tady můžu být a poprat se o tu šanci,“ těší se Pavelec.
