Perníčky z pardubického ledu putují do dětských domovů
Hokejisté Pardubic se mohou pochlubit tím, že mají na domácích zápasech největší návštěvy ze všech extraligových týmů. Pokud byste ale na tribunách tamější arény chtěli při utkání objevit ježibabu z perníkové chaloupky, zaručeně budete hledat marně.
Je totiž velmi pravděpodobné, že na doporučení svého lékaře oželela extraligový hokej a předešla tím nebezpečí infarktu - ani ne tak v průběhu zápasu, ale těsně po jeho skončení, kdy pardubičtí fanoušci vhazují na led perníčky určené nejen Jeníčkům a Mařenkám, ale i mnoha jejich kamarádům.
„Perníčky putují každý měsíc do určených dětských domovů či zdravotních ústavů,“ upřesňuje pro nezasvěcené marketingový manažer pardubického klubu Miroslav Novotný. A potvrzuje také, že zásobování perníčky není jedinou formou kontaktu hokejistů s okolními dětskými domovy.
„Děti z dětských domovů jednou za čas také zveme, aby se přišly podívat na hokejové utkání. I v domovech a léčebných ústavech o našem klubu vědí a fandí nám.“
Podezřívavě založený čtenář se teď ovšem zeptá: Kolikpak těch perníčků zakoupených fanoušky a naházených po utkání na led se asi doopravdy dostane k dětem? To uklízející pořadatelé nezkoušejí alespoň ochutnat?
„Neochutnáváme, určitě ne,“ dušuje se Miroslav Novotný. Drobátko složitější to ale někdy bývá s pardubickými soupeři.
„Viděl jsem, že někteří hráči si ty perníky berou, už i lidé si na to stěžovali, protože je na led házejí na podporu dětských domovů. Někteří hostující hráči je ale sbírají a berou si je domů.“
To ale nebyl případ hokejistů Kladna. Ti měli včera chuť ani ne tak na perníčky, ale na body. Chybělo málo a mohli si odvézt alespoň jeden. Jenomže pouhých devět vteřin před koncem inkasovali rozhodující gól. A je vědecky dokázáno, že když je někomu právě do breku, perníčky poházené na ledě zkrátka nevnímá.
„Je to takový šok, že člověk ani nestačí nadávat nebo tak. Devět vteřin do konce zápasu, to se snad ani nemusí házet buly,“ povzdechl si kladenský obránce Milan Toman.
