Petr Hubáček o olympiádě nepřemýšlí, o KHL ano
Vítězství v úvodním letošním turnaji Euro Hockey Tour, vedoucí postavení v extraligové tabulce a sedmé místo v produktivitě nejvyšší soutěže. Tím vším se může pochlubit vítkovický útočník Petr Hubáček. Nejen jeho už ale zítra čeká v reprezentačním dresu start finského Karjala Cupu.
Petr Hubáček dorazil na reprezentační sraz s úsměvem na rtech. Není se čemu divit. Byl u vítězství českých barev na karlovarském turnaji a Vítkovicím pomohl k průběžné vedoucí příčce v extralize dvaadvaceti kanadskými body. Osmkrát skóroval a ve čtrnácti případech si připsal asistenci.
"Zatím ta sezona šlape jak týmově, tak i individuálně. Nikdy to ale není stoprocentní a člověk má vždy co zlepšovat. Ve Vítkovicích jsme měli fantastické září. V říjnu jsme ale asi sedm zápasů zremizovali, většinu prohráli v prodloužení nebo na penalty. Klidně jsme mohli mít o osm, devět bodů víc a na prvním místě větší odstup. I tak to ale máme rozjeté dobře," pochvaluje si třicetiletý útočník.
Petr Hubáček ví, čemu tým ze severovýchodního cípu republiky vděčí za své současné postavení v tabulce: startu do sezony.
"To řekne každý sportovec, že začátek je vždy důležitý. Nám se na něj podařilo dobře koncentrovat a i příprava byla perfektní. To nás nakoplo do soutěže a úvodní zápasy jsme vyhráli. Člověk je pak více v pohodě a hraje s vědomím, že i když prohraje, tak se nic neděje, protože má dostatek bodů."
Pohoda i v národním mužstvu
Radost mohl mít Hubáček i z rozjezdu reprezentačního ročníku. Národní tým po sedmi letech opanoval jeden z podniků Euro Hockey Tour. V Karlových Varech ztratil pouhý bod.
"Tam jsme byli přeci jenom doma, teď cestujeme ven. Soupeři si na nás také dají větší pozor. Po prvním turnaji totiž vědí, že s námi musí počítat, že tu kvalitu v týmu máme. Určitě to tedy pro nás bude těžší," uznává forvard, který k úspěchu přispěl jednou asistencí v utkání proti Švédsku.
Výhodou by mohla být skutečnost, že vítězný tým se od úvodního turnaje Euro Hockey Tour příliš nezměnil. Na západě Čech nestartovali pouze brankář Marek Schwarz z Mladé Boleslavi, obránce Tomáš Mojžíš ze švédského MoDo a útočníci Marek Kvapil z Vítkovic a Jan Bulis z Atlantu Mytišči, působícího v KHL.
"Myslím, že je dobré, že většina těch kluků zůstala. Máme na co navázat, každý si pamatuje tu atmosféru, okořeněnou navíc tím vítězstvím. Ale to, že mužstvo zůstalo pohromadě, není zárukou toho, že to i stejně dopadne," neopájí se přílišným optimismem stříbrný medailista ze světového šampionátu v Rize 2006.
Olympiáda, nebo jenom mistrovství světa?
V této sezoně je ale nejvyšší metou všech českých profesionálních hokejistů olympiáda ve Vancouveru. I když Petr Hubáček vše bere s nadhledem.
"Pro kluky z extraligy je to více méně jenom téma v novinách. Pojede tam drtivá většina hráčů z NHL, zvlášť když je to v Americe, doplněná o hokejisty především z ruské ligy, která je v Evropě asi nejlepší. Takže my ani tolik nepřemýšlíme o olympiádě, spíše se díváme dál, na mistrovství světa, kde je ta šnace větší. Ale i to je zatím daleko. Mezitím bude moře extraligových a reprezentačních zápasů, pokud Bůh dá. Člověku se taky nemusí měsíc dařit, vypadne z toho a může si doma přemýšlet, co bude dělat u moře a ne na mistrovství."
Proč se tedy Petr Hubáček nepokusí o návrat do NHL nebo KHL? V zámoří si zahrál šest zápasů za Philadelphii, v Rusku si loni připsal 35 startů za Nižněkamsk...
"NHL už asi těžko, je mi 30 let... Kdybyste se mě zeptali na KHL půl roku zpátky, nechtěl bych o ní ani slyšet. Teď by záleželo na tom, kam bych šel, do jakého mužstva. Zjistil bych si bližší informace. Už jsem si tím prošel, vím, co je dobrý a co špatný... Něříkám ne, ale několik ale," uzavírá hokejové povídání Petr Hubáček.