Po návratu z Finska mě to už za hranice netáhlo, říká Burger
Také v hokeji platí, že co člověk, to jiná nátura. Někdo si už jako dítko školou povinné nechává zdát o tom, jak v šestnácti, sedmnácti letech zamíří do zámoří, někdo si naopak vystačí s tuzemskou extraligou, i když by třeba měl reálnou šanci prosadit se v zahraničí. Zasloužilí světoběžníci se možná na podobně uvažující hráče dívají jako na „domácí chrousty“, ale buďme rádi, že takovéto spolehlivé starousedlíky vůbec máme.
Tak například Jiří Burger. Čtyřiatřicetiletý útočník už jaksi samozřejmě patří k vítkovickému hokejovému inventáři a možná ani nemá spočítané zápasy odehrané v dresu tohoto týmu.
„Zápasy přesně ne, ale sezona by to měla být jedenáctá.“
Jiří Burger si zahraniční angažmá vyzkoušel jednou, po návratu do domácí extraligy už ho to ven netáhlo
A určitě nejen díky tomu nosí Jiří Burger na dresu kapitánské céčko. Jako pamětník může porovnávat hokej z doby, kdy v nejvyšší domácí soutěži začínal, s tím současným.
„Je to nějakých sedmnáct nebo osmnáct let, hokej se od té doby změnil ohromně. Ať už v otázce bruslení nebo silového vybavení hráčů. Myslím, že se hokej mění pořád.“
A mění se i spoluhráči. Jak se tváří vítkovický kapitán na ty mladé a ještě mladší hokejisty, kteří se nemohou dočkat angažmá v zahraničí?
„Samozřejmě, že by bylo dobré, kdyby v extralize a první lize tihle hráči zůstávali, vyhrávali se tady a do zahraničí odcházeli už jako hotoví hráči. Ale kluci si to prostě chtějí vyzkoušet, vidí v tom třeba i změnu životního stylu. Na jednu stranu je chápu, ale na druhou bych byl rád, kdyby tu raději zůstávali.“
Doma si zvykl
Jsou tací, kteří se ve čtyřiatřiceti letech mohou pochlubit bohatým seznamem klubů, jejichž dres oblékali, a bohatou zásobou životních zkušeností, které při tom nasbírali. Že by Jiří Burger opravdu nikdy neměl podobné ambice?
„Ve dvaceti nebo jednadvaceti letech jsem si vyzkoušel angažmá ve Finsku, nějak to tam nedopadlo, tak jsem se vrátil sem a zvyknul si tu tak, že už jsem o tom potom neuvažoval.“
Zeptáte-li se Jiřího Burgra, s jakými plány startoval do letošní sezóny, začne jako správný kapitán odpovídat v množném čísle, tedy za celý tým. A jeho soukromá hokejová přání?
„Odehrát všechny zápasy a být týmu co nejvíce prospěšný.“
To se Jiřímu Burgrovi naposledy povedlo v neděli v Karlových Varech, kde vsítil vítězný vítkovický gól. Dnes má možnost to zopakovat v domácím utkání s Kometou Brno.
