Recept na dlouhověkost nemám, směje se hokejový matador Nedvěd
Hokejista Petr Nedvěd oslavil v neděli jedenačtyřicáté narozeniny. Ve formě a s nominací na druhý podnik Euro Hockey Tour v kapse. I proto může útočník libereckých Bílých Tygrů prozradit recept na sportovní dlouhověkost.
Petr Nedvěd strávil neskutečných patnáct sezón v zámořské NHL, kde oblékl dres osmi klubů. S reprezentací Kanady získal stříbro na olympijských hrách v norském Lillehameru v roce 1994. O osmnáct let později oblékl dres České republiky, aby si ze světového šampionátu pořádaného společně Švédskem a Finskem přivezl bronzovou medaili. Trenér Alois Hadamczik uspěl s pozvánkou adresovanou Nedvědovi i v případě Channel One Cupu.
„Raději hraju, pauzy nemám rád. Hrát zápasy je pro mě jednodušší, mám to raději.“
Zkrátka, i v jedenačtyřiceti letech má národnímu mužstvu co nabídnout. Možná zná také recept na sportovní dlouhověkost.
„To teda nemám, ale jsem ráda, že to takhle funguje. Nevím, jak dlouho to ještě bude pokračovat, vůbec se nechci bavit o nějaké další sezoně, protože to nevidím moc růžově. Jsem šťastný za každý zápas a takovýhle sraz.“
Jenže přeci jen Petrovi už není dvacet a tělo si žádá své. Možná lehčí trénink a určitě důkladnější rehabilitaci.
„Když se zápasy nakupí a jde to třeba čtrnáct dní v kuse, pak si trochu oddechnu a netrénuju tolik jako ostatní, protože do druhého dne po zápase nezregeneruju tak snadno, jako když mi bylo dvacet. Přes léto se připravuju už asi patnáct let stejně, je to pro mě základ, na kterém to stavím,“ přemítá Petr Nedvěd.
„U tohohle hráče jde i o talent, který on dokázal rozvinout a využít ho. Druhá stránka pak je, že mu slouží zdraví, vyhýbají se mu těžká zranění. A navíc, on umí být pokorný, dobře trénuje, neustále se snaží být ve formě a nic nezanedbat,“ cení si Nedvěda reprezentační asistent Josef Paleček.
Petr Nedvěd tak může být pro mnohé vzorem. Například i pro osmnáctiletého útočníka Sparty Dominika Simona. Jak ale člen reprezentační dvacítky potvrzuje, na ledě jde úcta k takové osobnosti stranou.
„Na ledě si prostě nesmíte připouštět, že je někdo autorita, to v žádném případě. Víte o něm, že tam je, všimnete si, že na vás jede, tak si prostě jen dáváte větší pozor.“
Bronzový medailista z letošního mistrovství světa naopak moc dobře vnímá, že proti němu nastupují hráči i o třiadvacet let mladší.
„To je realita, no, setkávám se s tím dalo by se říct dnes a denně jak v Liberci, tak v nároďáku, jsou tam kluci, kterým je osmnáct nebo devatenáct. Věkový rozdíl je někdy značný, ale jsem rád, že tu můžu být a zahrát s s nimi.“
V takové společnosti prý člověk omládne. Má to své výhody.
„To je stejné, jako když máte o deset nebo patnáct let mladší manželku, taky omládnete, což já teda nemám… Ale s těmi kluky se člověk cítí ne na jednačtyřicet, ale někdy na padesát,“ uzavírá povídání o sportovní dlouhověkosti Petr Nedvěd.
