Sledge hokejisté si zvykají v Buffalu na časový posun a vyhlíží start šampionátu
Čeští sledge hokejisté už mají za sebou pár tréninků v dějišti mistrovství světa a zatím zvládají přesun do jiného časového pásma. V Buffalu je o šest hodin méně než v České republice, ale výraznější potíže zatím sportovci s tělesným postižením v Americe nemají.
„U hendikepovaných sportovců bez poranění mozku se to neliší. Je to úplně stejné jako u zdravých lidí. Obecné doporučení je dostatek spánku a snažit se co nejrychleji přesunout do spánkového rytmu země, kam člověk letí,“ nabízí recept na vypořádání se s časovým posunem lékař české výpravy Libor Musil.
Nejstarší muž v české sestavě, padesátiletý obránce Miroslav Hrbek, už toho procestoval hodně. Patří v tomto směru k nejzkušenějším. Po náročné cestě byl hodně unavený, ale s aklimatizací problém neměl.
Sledge hokejisté jsou v dějišti šampionátu v Buffalu, zvykají si na časový posun a vyhlíží start šampionátu
„Snažil jsem se vydržet co nejdéle a usnout až v rámci zdejšího času, abych si na to rychleji zvyknul, a vyšlo to. Tak to snad bude dobré. Kdykoliv jsme byli v Koreji nebo v Japonsku, tak jsem měl větší problémy než v Kanadě nebo ve Spojených státech.“
O jedenadvacet let mladší Michal Geier se na let do Spojených států pečlivě připravoval a prozradil i svůj recept na pohodu.
„Lehnout si, pustit si nějaký film, sem tam si zdřímnout a pak se pomalu dostávat do kondice. Zaplavat si nebo si zajít do posilovny,“ říká Geier.
„Fyzickou aktivitu je vhodné mít nějakou základní. Třeba chůzi po ulici, jen tak se celý den nepovalovat. Kdyby člověk hned nakráčel do posilovny, tak by jeho výkony nebyly dobré. A nepomohlo by to adaptaci na nové prostředí,“ přidal doporučení týkající se fyzické zátěže doktor Musil.
Na úplnou aklimatizaci přitom člověk potřebuje zhruba jeden týden. Češi sice první utkání na mistrovství světa hrají už v neděli. S přípravou by ale neměli mít problém.