Světový šampión, mistr české i finské ligy Michal Broš se definitivně rozloučil s fanoušky

Stal se mistrem světa, na vítězství dosáhl v české i finské nejvyšší soutěži. Hokejový útočník Michal Broš toho stihl skutečně hodně. Snad jen s výjimkou NHL. Za aktivní kariérou ale udělal definitivní tečku. Loučil se před zápasem Mladé Boleslavi se Spartou. Symbolicky proti klubu, ve kterém strávil nejdelší část své kariéry.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Michal Broš zůstal u hokeje. V Neratovicích vede mladé hráče | Foto: Pavel Petr

Diváci tleskali ve stoje a skandovali Brošovo jméno. Domácí i hostující, kteří nad hlavu zvedali transparenty s číslem 6, které Michal Broš nosil na zádech.

„Chtěl bych hlavně říct, že loučení vnímám hlavně jako příjemnou událost a setkání s fanoušky. Navíc kdy jindy, než když se v zápase potkávají dva týmy, ke kterým mám největší vztah,“ svěřil se rodák z Olomouce.

Přehrát

00:00 / 00:00

Michal Broš se rozloučil s fanoušky a odteď se bude věnovat výhradně rodině

Titul světového šampiona vybojoval v roce 2000. Čtyři zlaté medaile má z nejvyšší domácí soutěže. Dvě se Vsetínem a stejně tak ve Spartě. Dvakrát se dočkal triumfu ve finské lize. Snad jen úspěch z NHL mu chybí.

„Dá se říct, že NHL je jedna z věcí, které se mi nepodařily. Měl jsem v životě období, kdy jsem na to měl, dokonce probíhala nějaká jednání. Bohužel se nikdy nedohodlo nic konkrétního a já se nikdy neodhodlal udělat další krok a neodvážil jsem se odejít.“

S kariérou se rozloučil v devětatřiceti letech. Zakončil jí v dresu Mladé Boleslavi. Po sezóně, kdy ho provázela zranění.

„Trápil jsem se teď s otřesem mozku, ale bez vážnějších následků. Čím jsem starší, tím je těch zranění a bolístek víc a člověk si na to musí zvyknout. K hokeji zranění patří stejně jako balení tašky nebo zavazování tkaniček,“ usmívá se Michal Broš.

Konec to ovšem nebyl nevyhnutelný. Hokejoví příznivci by si přáli mistra světa vídat na ledě dál. „Celou poslední sezonu jsem měl tohle rozhodnutí v hlavě. Mám už odehráno svoje, nechci hrát hokej do 45 a pak zjistit, že děti už nezajímám a nejsem schopen ovlivnit jejich životy.“

Jednoduše řečeno, nastal čas věnovat se rodině. A třeba i synovi, který kráčí v tatínkových stopách. „Teď mu bude dvanáct. Neměl jsem během kariéry čas se mu pořádně věnovat, ani po sportovní stránce, ale ani celkově. Takže rodina je hlavní důvod,“ přiznal Michal Broš.

Pavel Petr, Stanislav Zbyněk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme