Tahouni hokejového Novosibirsku Vincour se Salákem spolu tráví téměř 24 hodin denně
Když hrajete Kontinentální hokejovou ligu, musíte se obrnit trpělivostí. Hodně zápasů a dlouhé cestování může unavit nejen fyzicky, ale i psychicky. I proto je dobré mít v klubu krajana. A přesně o tom se přesvědčuje útočník Novosibirsku Tomáš Vincour, který má jasno o tom, že právě jeho parťák je hlavní tahoun Sibiru.
„Není žádné tajemství, že nejdůležitějším článkem naší sestavy je Saša Salák v bráně. Hodně našich utkání končí o gól a nepadá jich v našich zápasech moc. Takže Saša je našim klíčem k úspěchu a hrajeme to všechno přes něj,“ říká.
A Tomáš Vincour to, když si vypůjčíme jeho slova, hraje přes gólmana Alexandra Saláka nejen se svojí partou ze Sibiře na ledě, ale i poté, co sundá brusle a opustí šatnu aktuálně nejlepšího týmu Východní konference KHL.
Tomáš Vincour tráví se svým spoluhráčem Alexanderem Salákem prakticky 24 hodin denně
„Dá se říct, že jsme spolu pořád. Po tréninku většinou jezdím k němu, kde trávím čas s jeho rodinou,“ přiznává Vincour, který kromě jiného zazářil v reprezentaci na moskevském Channel One Cupu.
Tam sice šatnu se Salákem nesdílel, ale po návratu do Novosibirsku měl možná u Saláků doma i navařeno.
„Někdy si musím i něco přivézt sám. Je super, že nejsem v Rusku sám. Hodně mi to pomáhá,“ svěřuje se Vincour.
On si může u Saláků nejen odpočinout, ale třeba i tak trochu odreagovat. Ne snad se svým spoluhráčem, se kterým tráví hodiny na ledě, v šatně a v letadlech, ale hlavně se třemi dětmi. A není to vždy jen jednostranné, občas je Vincour v roli strýčka, který hlídá.
„Já dám samozřejmě na konci sezony Sašovi účet za hodiny, co jsem strávil s jeho dětma,“ směje se Vincour.
Nejen on, ale i Alexander Salák může mít se společného soužití dobrou náladu, a ne jen z toho. Vincour vede s pětadvaceti body produktivitu klubu, Salák je třetí v celé lize v úspěšnosti zákroků.
