Třinec vede ve čtvrtfinále také díky vlastnímu gólu Sparťana Sičáka
Nešťastná náhoda občas potká každého z nás. Výjimkou rozhodně nemohou být ani extraligoví hokejisté Sparty a Třince, kteří spolu svádí boj o postup do semifinále play-off. O čerstvý zážitek tohoto druhu už mají postaráno jedni i druzí.
Kuriózní okamžik ve sparťanském provedení se udál v 50. minutě včerejšího zápasu čtvrtfinálové série. Pražané při signalizovaném vyloučení třineckého hráče odvolali brankáře a pohrávali si s pukem tak dlouho, až se kotouč odrazil od obránce Vladimíra Sičáka přímo do opuštěné branky. Moment, který poslal Třinec do vedení 3:2, si bude autor kuriózního vlastence ještě dlouho pamatovat.
„K tomu se ani nedá nic říct. Kluci se snažili mě spíše povzbudit, že ten gól vrátíme rychle zpátky,“ popisoval situaci Sičák. Také tento moment zapříčinil porážku Sparty 3:4. Hokejisté z hlavního města tak prohrávají v sérii 1:2.
Jsou ovšem i horší náhody, a to takové, při kterých jde o zdraví. Své o tom ví třinecký brankář Šimon Hrubec, který v úvodním utkání čtvrtfinálové série přišel po střetu s protihráčem o masku a následně vystřelený puk ho trefil do obličeje. Hrubec z této nepříjemné události nevyvázl bez zranění. Zlomená očnice a nosní kůtky ho vyřadily mimo hru. V tuto chvíli ani sám brankář netuší, kdy bude moci znovu nastoupit.
Vladimír Sičák a Jan Peterek se vyjadřují k nešťastným momentům ve čtvrtfinálové sérii mezi Třincem a Spartou
V takovém okamžiku se fanouškům ani nechce věřit, že bývaly doby, kdy brankáři chytali soupeřem vyslané střely bez masky, a do utkání nastupovali v jednoduché výstroji, která samozřejmě často nemohla zabránit zranění.
„Bavili jsme se o tom, muselo to být něco neuvěřitelného. Já si pamatuji ještě pana Mikoláše, který chytal za Vítkovice bez masky. Ten měl ve tváři samé jizvy. Museli to být tvrdí muži,“ říká na adresu bývalých gólmanů třinecký útočník Jan Peterek.
„Na druhou stranu, dneska je jiný materiál, hokejky jsou jinak vyrobené a střely jsou daleko tvrdší, než bývaly kdysi. Když se bavím s lidmi starší hokejové generace, tak to sami přiznávají. Hráč musí mít velké srdce, aby tam lehnul, brankáři zase mají lepší výzbroj. Brankářem bych ale rozhodně nechtěl být. Ti co schytají, to je neuvěřitelné,“ dodává Peterek.
