Vzpomínání s Jánem Starším na zlatou éru československého hokeje
Třiasedmdesát zápasů v tehdejší československé hokejové reprezentaci, 29 vstřelených gólů v národním týmu, působení v pražské Spartě a bratislavském Slovanu. Ptáte se, o kom je řeč? O muži, který je také členem Klubu hokejových střelců a byl uveden do Síně slávy slovenského hokeje. Jmenuje se Ján Starší.
Jméno Jána Staršího je spojováno, vedle hráčských úspěchů, především s další legendovou československého hokeje - Karlem Guttem. Na lavičce národního týmu společně v roli trenérů strávili šest let - od roku 1973 do roku 1979. Mimo jiné dovedli mužstvo na mistrovství světa k prvenství v Katovicích a Vídni.
„Čtyřikrát stříbrní, dvakrát zlatí a stříbrní na Olympijských hrách 1976 v Innsbrucku a druzí na Kanadském poháru 1976,“ vzpomíná Ján Starší. Byl tedy tedy u jednoho z nejúspěšnějších období československého hokeje. „Nikdy, ani v současnosti, mám dojem, nebyl nikdo dvakrát po sobě mistr světa. Na to mám nejkrásnější vzpomínky.“
Aktuálně Ján Starší spojil své kroky se Slovanem Bratislava, kde si chválí trenérskou práci svého bývalého svěřence - Antonína Stavjani. Stále se mu však vybavují okamžiky, kdy on sám stál na střídačce národního týmu. „Byli to velké úspěchy. Byli to úspěchy, i když nás pak úplně válcovali Sověti. Deset let nikdo krom Rusů nevyhrál. To bylo strašné. My jsme je nedokázali porážet. My jsme je porazili jednou za čas. Až v těch sedmdesátých letech jsme je už i poráželi a víte co? My jsme vyhráli na Izvestijích v Moskvě. Sověti s Trťjakem v bráně a my jsme vyhráli 8:2.“
Člen klubu hokejových střelců nemůže, a spolu s ním i fanoušci, zapomenout také na parádní vystoupení za oceánem. V roce 1976 reprezentace postoupila do finále Kanadského poháru. Už ve skupině výběr země javorového listu ale Československo brankou Milana Nového porazilo. Ve finále, hraném na dva zápasy, slavili úspěch Kanaďané. „Tím, že jsme je porazili, jsme se dostali do finále s Kanadou. V něm jsme s ostudou prohráli 6:0. Oni nás bili, Jirka Novák dostal takový krosček zezadu, že skončil v nemocnici. A ten kanadský geniální útočník, Shutt se jmenoval, nedostal ani dvě minuty. Tak nás zastrašili, že jsme velmi lehce prohráli. Pak se velmi chytil Dzurilla a ten poslední zápas jsme prohráli 4:3 až v prodloužení. To byl vynikající zápas.“
Naši hráči tedy v konfrontaci se zámořským hokejem odvedli obrovský kus práce. Kanada zkrátka začala vnímat Evropu a co bylo potěšující, právě československý hokej. „Já jsem největší poctu dostal po té, co mě pozval kanadský svaz trenérů pozval do Toronta přednášet o československém hokeji profesionálním trenérům. Hodinu jsem vyprávěl o modelu přípravy národního mužstva.“
Současnost už tak úspěšná není. Jak v případě českého, tak i slovenského hokeje, který nedávno slavil osmdesáté narozeniny. To trenérskou legendu mrzí. Co mu ještě vadí? „Na titul mistrů světa, stříbrnou a bronzovou medaili jsme nedokázali navázat. Také se nám snížil počet hráčů v NHL. Máme sice super hvězdy, ale počet hráčů je menší. V tom mají čeští hráči výhodu, že jich je větší počet. Nemají ale super hvězdu jako Hossa nebo Gáborík.
Olympijský turnaj ve Vancouveru proto slibuje zajímavou konfrontaci. A jaké šance pod pěti kruhy Slováci a Češi mají? „Vám předpovídám čtvrtfinále, pak už je to loterie. Buď vyhrajete a budete hrát o medaile nebo prohrajete a jste mezi prvními osmy,“ předpovídá Ján Starší.
