Z chirurga hokejistou. Ivo Ďurkovič si zahrál i za slovenskou reprezentaci
Ivo Ďurkovič je slovenský oční chirurg, který si v dospělém věku splnil jeden klukovský sen. Zahrál si za slovenskou reprezentaci, byť jen v zápase veteránů. Přitom se učil bruslit až v době, kdy profesionální sportovci už většinou s kariérou končí.
„Na bruslích jsem poprvé stál ve 37 letech. Dnes každý den bruslím a mám své trenéry. Jednoho na kondiční cvičení, druhého na bruslení,“ popisuje Ivo Ďurkovič náplň svého voleného času v posledních pěti letech.
Impulsem bylo setkání v jedné bratislavské restauraci s někdejším reprezentantem Dušanem Paškem. Když se spolu tehdy seznámili, celý večer si povídali o hokeji. Ďurkovič sport miloval jako fanoušek, sám ho ale nikdy nehrál.
Když se kolem půlnoci Pašek zvedl od stolu, zeptal se ho Ďurkovič, kam jde a Pašek mu dopověděl, že spát, že musí brzy ráno na trénink. Ďurkovič slíbil, že přijde taky. „Dušan je můj velmi dobrý kamarád. Když má volno, chodím s ním a trénujeme spolu,“ vzpomíná lékař.
Lékař byl v tréninku velmi pilný, dělal tak velké pokroky, že po čtyřech letech si zahrál za Prievidzu po boku Dušana Paška extraligový zápas. Bývalému výkonnostnímu fotbalistovi a stolnímu tenistovi hokejové prostředí učarovalo a rozhodl se, že mu to vrátí jako oční chirurg.
„Mám radost, když jim můžu pomáhat. Operuju je a starám se jim o zrak. Našel jsem si tam mnoho přátel,“ říká. Každý hokejista, který přijde k Ivo Ďurkovičovi do ordinace mu musí přinést podepsaný dres a tak má doma už pořádnou sbírku.
Nejcennější je slovenský reprezentační dres, na kterém je vyšité jeho jméno. Zahrál si totiž v duelu veteránů proti výběru českých legend. „Pan Bezák mi sebral moje číslo 16, ale to je větší legenda. Vzal jsem si ďáblovo číslo 66, to je blíž k šedesát osmičce Jaromíra Jágra. Doufám, že se k němu přiblížím,“ usmívá se Ivo Ďurkovič.
