Badmintonista Koukal nevyhrál ani zápas, i tak ale patří mezi vítěze OH

Zaběhnout rekordní čas, nastřílet co nejvíce gólů, nasbírat maximum bodů. To všechno jsou cesty, které člověka dozajista dovedou k výhře v některé z olympijských soutěží. Českému badmintonistovi Petru Koukalovi se nic z toho nepovedlo, ve skupině prohrál i druhý ze dvou zápasů a na turnaji končí. Přesto se může cítit jako velký vítěz.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Badmintonista Petr Koukal na pražském letišti Kbely, odkud se 24. července do Londýna vydalo další letadlo s českými olympioniky na palubě. | Zdroj: ČTK

Petr Koukal podal ruku svému soupeři a pak políbil olympijský znak na palubovce, tak jak to dělávají někteří sportovci po velkých výhrách.

Těžko říct, kdy přesně český badmintonista zvítězil, jestli v prosinci roku 2010, kdy dostal poslední chemoterapii, zda to bylo ještě v době, kdy se dozvěděl, že onemocněl rakovinou, nebo někdy jindy.

Ale co je podstatné: Vyléčil se, začal znovu trénovat a dostal se na olympijské hry, na kterých si jako malý vždycky přál získat medaili. Na slavnostním ceremoniálu nesl českou vlajku a teď je toho na něj trochu moc.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Koukal prohrál na OH oba dva zápasy, ten hlavní životní - boj s rakovinou - ale vyhrál

„Je to konec příběhu, který jsem ani nečekal, že se stane. I když tenhle zápas nedopadl tak, jak jsem chtěl, ten hlavní zápas tak dopadl. Všechno mi došlo až teď, jak je vše pomíjivé. Teď mi došlo, že jsem vlastně vyhrál, i když zápas jsem nedotáhl až do konce,“ říká se slzami v očích Petr Koukal.

„Když mi není dobře nebo se probudím a jsem unavený, mám samozřejmě strach. Ale já se vždycky takhle pozoroval i jako sportovec, o tělo jsem vždycky pečoval, teď je to jen větší pozornost. Ale nestresuje mě to natolik, aby to nějak ovlivnilo můj výkon,“ vrtí hlavou český badmintonista.

Na olympiádě skončili badmintonisté Koukal i Gavnholtová

Číst článek

Tréninky, které absolvoval v posledních týdnech, byly prý opravdu tvrdé, připravené tak, aby na olympiádě uspěl.

„Jsem spokojený, že jsem to fyzicky zvládl, i když jsem byl hodně zadýchaný, je tu hrozné dusno. Pro tělo to byla o to větší námaha, že je člověk na olympiádě pod větším tlakem a vystresovaný.“

Víte co je na tom zvláštní? Že je člověk s takovou zkušeností ještě nervózní ze sportovního zápasu. Jenže možná právě toto je ten důkaz, že je český badmintonista definitivně zpátky.

Petr Koukal líbá olympijskou palubovku | Foto: Jaroslav Plašil

„Je zajímavé, že na kurtu člověk na tyhle věci zapomene, vidí jen vítězství. Ale taky je svázaný tím, že je to olympiáda a koukají na něj lidé. Člověk to vnímá, i když samozřejmě ví, že jsou na světě důležitější věci,“ přiznává Petr Koukal a mává těm fanouškům, kteří mu drželi palce přímo v londýnské hale.

„Měl jsem tu rodiče, mám tu pár kamarádů. Spousta lidí ani nedostala lístky, což mě mrzí, ale je moc příjemné, že aspoň někteří sem za mnou mohli přijet. Ještě jednou moc děkuju všem.“

Teď bude naopak fandit sportovcům Petr Koukal, v Londýně se ještě zdrží a svůj olympijský příběh zakončí jako fanoušek.

Jaroslav Plašil, Tereza Jelínková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme