Basketbalisté Nymburka vyměnili palubovku a míč za školní učebny

Nymburští basketbalisté si vyzkoušeli nezvyklou roli. Z hráčů se na jednu vyučující hodinu stali učitelé. Základní škola v Sadské tak přivítala nové pedagogy. I když jen na pětačtyřicet minut.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jiří Welsch přijímá od fanoušků gratulace po výhře nad Tureckem | Foto: Michal Jurman

„Chtěli jsme vzdát hold nejen všem lidem, kteří učí, ale zároveň se i věnují basketbalu,“ vysvětlil na úvod sportovní manažer Michal Ježdík.

Nymburští basketbalisté ovšem nebyli zdaleka první, kdo si podle slov ředitelky základní školy v Sadské Blanky Žánové mohl podobnou roli na vlastní kůži vyzkoušet.

„Před několika lety jsme založili tradice Přijďte si to zkusit, je to pro osobnosti, které se školstvím nemají nic společného, aby si vyzkoušeli jeden den ve školním roce, jak vypadá učitelské povolání. Většinou jsme to dělali na Den učitelů.“

Mezi předměty, které basketbalisté měli vyučovat, nechyběly přírodopis, matematika, zeměpis, dějepis, český jazyk, angličtina nebo tělocvik. Hráči už dopředu získali informace, co se jich konkrétně bude týkat.

Přehrát

00:00 / 00:00

Nymburští basketbalisté si vyzkoušeli netradiční roli učitelů, děti byly nadšené

„Připravovali jsme se pilně, včera jsme měli s Jirkou doučování, myslím, že to zvládneme, On má přírodopis, já antický Řím, tak uvidíme, jak se s tím popereme. Ve škole jsem se já nejvíc těšil vždycky na přestávku a na tělocvik,“ usmíval se Radek Nečas.

„Na výuku jsem se nepřipravoval vůbec, protože jsem nevěděl, na co se mám připravovat. Ne že bych si to já ve škole nějak užíval, ale chodit do ní mi nevadilo, chvílemi to byla i zábava. Nemám na ni negativní vzpomínky, oblíbené předměty jsem měl matematiku a cizí jazyky. Dneska jsem bohužel dostal přírodopis, což mě vůbec nebavilo, tak uvidíme,“ pokrčil zase rameny Jiří Welsch.

Čas zbývající do zahájení vyučovací hodiny se krátil. Zvonek poslal dvojice hráčů do učeben. Vojtěch Hruban a Tomáš Pomikálek vyfasovali matematiku. Rádi se role vyučujících vzdali a nechali si od studentky Zuzany vysvětlit pravidla jedné karetní hry, která k výuce patří.

Trefa se zavázanýma očima

Také Jiří Welsch svůj úkol vyřešil šalamounky. Žákům zadal slohové cvičení na téma dinosauři. Pak už jen získával nové informace, které mu studenti předkládali.

Asi nejjednodušší úlohu měl Lukáš Palyza. Vyučovat basketbal, to pro něj byla hračka. Na závěr už se všichni, kantoři i žáci, přesunuli do tělocvičny, kde děti hrály o nymburský dres. Samozřejmě podepsaný všemi hráči. Nebyl zadarmo. Jiřímu Welschovi zavázaly oči šátkem a musely ho navigovat tak, aby trefil koš.

„Jsem naproti koši? Tímhle směrem je koš, ano? A jak daleko jsem? Ještě kousek dopředu… Mám vystřelit? Ne, tak ne… Kde je deska? Tak teď…,“ střílí Jiří Welsch a za přesnou trefu sklidil potlesk.

Ke spokojenosti dětí a také basketbalistů. Školní příprava jim přišla k duhu. V ligové soutěži po ní porazili Kolín o 48 bodů.

Pavel Petr, Tereza Jelínková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme