Baví ještě děti sport?

Těžko na dálku posoudit, kolika dětem školou povinným může Ježíšek udělat radost nějakým tím sportovním dárkem a kolik by jich o vánočních prázdninách potěšil konstatováním, že pohyb v jakékoliv podobě by jim docela určitě neuškodil. Jedno je však stoprocentně jisté: Školáků vyplňujících volný čas právě sportováním u nás rok od roku ubývá.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Děti z Vimperka dovádějí na novém hřišti | Foto: Václav Malina

Dnešní děti mají vedle sportovních aktivit velké množství různých lákadel. Konec konců v konkurenci televizních pohádek, počítačů, DVD a bůhvíjakých ještě vymožeností naší doby se tomu ani nelze divit. A kdy jindy by si děti měly užít pohodlí a tepla domova, když ne právě teď.

Problém je ale v tom, že školáků, kteří se takříkajíc ze zásady obloukem vyhýbají jakékoliv fyzické zátěži, aniž by to jejich rodičům nějak vadilo, stále přibývá. Občas může něco zachránit škola.

„Naše děti mají strašně rádi fotbal i z toho hlediska, že velkým vzorem pro ně je Petr Čech, který byl žákem naší školy," říká Alena Knězková ze 33. základní školy v Plzni.

Přehrát

00:00 / 00:00

Baví ještě děti sport?

Ale také v jiných školách, v jejichž lavicích nesedávali budoucí slavní sportovci, najdete tělocvikáře, kteří jsou stále ještě ochotni tvrdit, že děti baví sportovat.

„Stačí je k tomu nějak popíchnout a vzít si je vlastně na starost. To je asi taková hlavní věc. Nějak pro ně prostě něco dělat a trochu se pro ně také obětovat," radí tělocvikář Roman Křiváček.

Sport = relaxace

Stejného názoru je i dlouholetá plavecká reprezentantka Ilona Hlaváčková. „Chtěla bych apelovat i na rodiče, aby pomohli své ratolesti malinko rozhýbat."

Zkusili jste někdy uvažovat o tom, co všechno bychom si měli vybavit, když slyšíme ono tak často používané slovíčko "sport"?

„Každý si představí vrcholový sport, velkou námahu, velkou dřinu. Ale sport jako takový, může být i rekreační a dokáže v životě hodně pomoci. Jak vytáhnout ze špatné nálady, z problémů. Je to dobrá regenerace. Je to takové odvázání se. Určitě potom člověk s čistou hlavou snáze řeší životní problémy," říká Ilona Hlaváčková.

Poznání sám sebe

Pokud už padla zmínka o tom, že i rodič nemající vysoké výkonnostní ambice by se občas mohl obětovat a být dětem při sportování společníkem, pak to může sám před sebou zdůvodnit třeba po vzoru skialpinisty a horolezce Davida Fojtíka, kterého snaha poznávat sebe sama dovedla až na vrchol Everestu.

„Ten život není jenom o práci a o vydělávání peněz. Já věřím, že vystavováním se nějakým mezním situacím, člověk poznává více sám sebe. To je pro mne strašně důležitá věc a proto to dělám," říká David Fojtík.

Kdo má špetku chuti, trpělivosti a fantazie, ten si dokáže naordinovat sportovní povyražení i v té nejskromněji vybavené školní tělocvičně nebo na hřišti, nad kterým by se leckterý dobře vydělávají sportovec-profík pohrdavě ušklíbal. Jinými slovy - to nejdůležitější, ale v dnešní době pro mnohé také nejsložitější je - chtít. A věřte nebo nevěřte - mobil ani internet za vás tohle nevyřeší.

Aleš Procházka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme