Bývalý volejbalový reprezentant Boris Perušič vzpomíná na OH v Tokiu
V roce 2014 to bude přesně padesát let od chvíle, kdy se konaly letní olympijské hry v Tokiu. Na sportovní svátek pořádaný japonskou metropolí vzpomíná pamětník a dokonce medailista Boris Perušič. Ten byl na Hrách členem československého volejbalového týmu.
Boris Perušič se narodil v roce 1940 v Záhřebu, ve čtyřiadvaceti letech ale v roce 1964 nastoupil na olympijských hrách ve volejbalovém týmu Československa.
„Jelikož jsem se do toho výběru dostal jako poměrně mladý, tak jsem ani nečekal, že to nakonec takhle dopadne. Ani jsem s tím do toho nešel, já jsem byl spíš rád, že jsem mohl hrát s těmi staršími kluky. No ale pak to takhle vyšlo, olympiáda byl velký zážitek.“
Československý tým si domů tehdy vezl olympijské stříbro, jenže ještě než se s ním hráči mohli doma pochlubit, rozdávali radost v zaplněných japonských halách.
„Potom jsme ještě deset dní jezdili po Japonsku, kde jsme hráli v různých městech s japonským národním mužstvem. Pozvali nás na takové turné, takže to bylo ještě zajímavější. Na olympiádě jsme totiž byli pouze ve vesnici nebo v hale.“
Boris Perušič má na co vzpomínat. O dva roky později, v roce 1966 přidal do své sbírky ještě titul mistra světa. Byly to doby, kdy československý volejbal kráčel od úspěchu k úspěchu.
„Rok předtím jsme byli na Poháru světa třetí. Bylo to v omlazené sestavě, z těch starých tam zůstali jenom Musil a Golián. Byl to velký úspěch, hrálo se v Praze ve staré hale, kde teď Sparta hraje hokej. Navíc byla vynikající atmosféra, pořád bylo plno. Měli jsme i trošku štěstí, protože ve skupině jsme s Číňany prohrávali v pátém setu 9:14. A kdybychom tehdy prohráli, tak by byl konec. Ale nakonec se to podařilo uhrát."
Československý volejbal ve světě hrál ne druhé, ale první housle. Vždyť také i na následujících olympijských hrách v roce 1968 vybojovalo v Mexiku družstvo bronzové medaile. Od té doby uteklo dohromady už hodně let a volejbalisté si mohou nejen o cenných kovech, ale dokonce jen o účasti na turnaji pod pěti kruhy nechat zdát. A to jsou věci, které se stříbrnému z Tokia Borisi Perušičovi vůbec nezamlouvají. Český mužský volejbal sleduje pozorně.
„Abych pravdu řekl, jeden čas jsem ho nesledoval, protože jsem byl dlouho venku. Teď už ho zase sleduji a bohužel musím říct, že se mi to nelíbí,“ říká muž, který se v roce 1940 narodil v Záhřebu, ale převážnou část sportovní kariéry prožil v československých barvách.
