Česku vyrůstá v Plzni házenkářský talent - Markéta Jeřábková
České házenkářky na letošních olympijských hrách v Londýně chyběly, možná se ale blýská na lepší časy. Reprezentační výběr dorostenek se od čtvrtka představí na mistrovství světa v Černé Hoře. Stejný tým už má na kontě jeden čerstvý úspěch, když na otevřeném mistrovství Evropy ve švédském Göteborgu obsadil třetí příčku.
Oporou týmu byla šestnáctiletá levá spojka z Plzně Markéta Jeřábková, která si odnesla cenu pro nejlepší střelkyni turnaje a vešla se i do All stars týmu.
Svými úspěchy se ale nikdy sama nechlubí, jak potvrzuje její slavnější bratr Jakub, obránce hokejistů HC Plzeň 1929. „Byl jsem šťastný. Tou dobou jsme byli na Zadově, se sestrou jsem si párkrát skypoval. Ona to nikomu neřekla, a když pak přivezla domu ty ceny, tak jsme byli všichni rádi.“
Markéta Jeřábková je velkým talentem české házené. V příští sezoně by měla být už v šestnácti letech jednou z opor týmu HC Plzeň v první lize. „Určitě sním o tom mít v Plzni interligu. Chtěla bych být u toho, aby se to povedlo. Ale to záleží na více faktorech.“
Ptát se mladých házenkářů na sportovní vzor je zvlášť na Plzeňsku skoro zbytečné. „Jako u každého házenkáře, ať už holky nebo kluka, je to Filip Jícha,“ jmenuje Markéta bez dlouhého přemýšlení vítěze Ligy mistrů s německým Kielem.
Nejlepší střelkyní evropského mistrovství by se ale nestala bez jiného vzoru. „Nedávno jsme se o tom bavili s mamkou, že kdybych neměla staršího bráchu na takové úrovni, na jaké je, tak bych možná v házené byla někde jinde. Je to i jeho zásluha,“ konstatuje.
Na dresu nosí stejně jako bratr Jakub pětku, ze školy ale studentka plzeňského sportovního gymnázia nosí spíš jedničky. Místo sebechvály ale nabízí vysvětlení, proč je ve škole úspěšnější než její bratr.
„Hokej je, co se týče času, náročnější. Takže je to asi tím. Brácha byl víc na tréninku než ve škole. Ale myslím, že s tím časem, co na to měl, to zvládl ještě hodně dobře,“ říká nadějná házenkářka.
A když hrají plzeňští indiáni své extraligové zápasy, v ČEZ aréně nechybí ani Markéta Jeřábková. „Když je čas, tak určitě jdu. Vždycky, když je brácha na ledě, tak to sleduji nejvíc. Kdyby nehrál, tak bych tam snad ani nechodila.“
Jakub jí pochopitelně fandění oplácí. „Jak je příležitost, tak jsem na zápasech. Prožíváme to tam celá rodina i s babičkami a dědečky. Jsou to dramatické chvilky,“ přibližuje.
Sourozenci Jeřábkovi jsou si vzhledově velmi podobní a něco společného mají i ve svém herním projevu.
„Ségra má na házenou oproti ostatním holkám dobrou postavu, je větší. To já ne, spíš jsem na ledě střízlík. Ale myslím, že oba umíme hrát tvrději, i když ona je žena. A umíme do toho, myslím, dát oba hlavu, nesnažíme se do toho jít někdy za každou cenu silou,“ říká hokejový obránce Jakub Jeřábek.
