Čeští házenkáři na MS chybí podruhé za sebou. I přes to se mohou pyšnit nejlepším házenkářem světa
Česká republika nehraje nejlepší házenou na světě, dokonce podruhé za sebou chybí na světovém šampionátu, přesto se může pyšnit tím, že ve svém středu má nejlepšího házenkáře současnosti - Filipa Jíchu. Právě rodákovi ze Starého Plzence je věnován dnešní díl olympijského zeměpisu.
„Začal jsem s házenou v šesti letech, kdy jsem vyrůstal ve Starém Plzenci. Byla možnost hrát házenou, nebo fotbal a házená byla blíž. Rád jsem sportoval, rád jsem hrál venku a na házenkářském hřišti jsem tedy strávil většinu času i mimo trénink. Bavilo mě to, naplňovalo a naplňuje mě i dnes,“ vysvětluje Filip Jícha proč a kdy si vybral jako životní cestu právě házenou.
Česká republika nehraje nejlepší házenou na světě, přesto se může pyšnit tím, že ve svém středu má nejlepšího házenkáře současnosti - Filipa Jíchu. .mp3
201 centimetrů vysoká levá spojka začala pojídat házenkářský chlebíček v Plzni. V dresu Kovopetrolu odehrál Jícha v 18-ti letech první ligový zápas, dal v něm gól a okamžitě se stěhoval do pražské Dukly. Jeho výkony mu ještě v témže roce dopomohly také k prvnímu startu v reprezentaci
„Byla velká čest nastoupit za národní tým a je to čest pořád. Tenkrát jsem ale byl ještě takový nevyzrálý kluk, který chtěl hrát vrcholově házenou. Byla to taková moje dravost, taková ta chuť ukázat sobě samému, že na mám na to, dostat se do reprezentace.“
No a to bezezbytku naplnil. Po třech sezónách v Dukle se přes Švýcarsko dostal až k angažmá v německém Kielu, se kterým dokázal vyhrát Ligu mistrů.
Prakticky v každém zápase je jeho ústřední postavou a to i přes to, že na něm obrana soupeře doslova visí. Takových mačů odehraje v sezóně daleko přes sto
„Zápasů je za ten měsíc opravdu hodně a to se cítím unavený, ale pokud se daří a můj osobní herní výkon nebo celého družstva je trošku dobrý, tak i únava jde trošku do pozadí, říká Jícha.
„Já si ale myslím, že působím v tak profesionálním klubu, že se všechno dá podchytit v nějakém zárodku, ale když se to nakupí, tak je dobré raději jeden zápas vynechat a vystoupit z ďábelského kruhu, než aby mě to nějakým způsobem smetlo a bylo z toho zranění na půl roku," uvědomuji si Filip Jícha, který se i přes obrovské vytížení nezříká reprezentace.
Jícha zapomíná na únavu a velmi rád se setkává s kolegy v národním dresu.
"Myslím si, že jsme na dobré cestě, protože jeden druhému radíme aniž by ten předchozí byl na někoho kyselý, takže to je pro nás velké plus," to plus by rád šestý nejlepší sportovec české republiky a nejlepší házenkář světa za rok 2010 přetavil v účast na olympiádě.
Právě turnaj pod pěti propojenými kruhy je zatím nenaplněným snem Filipa Jíchy. Ale kdo jiný než právě sympatický milovník internetu, golfu a dobré knížky by měl českou reprezentaci dovést po tolika letech na nejvýznamnější házenkářský turnaj.
