Čeští plavci dávají před přípravou v zahraničí přednost podpoře rodiny
Čeští vrcholoví plavci to v domácích podmínkách nemají vůbec jednoduché. O bazén se při tréninku musejí dělit s rekreačními plavci, přesto na posledním evropském šampionátu v krátkém bazénu získali sedm medailí. Příklady, jakými jsou světové hvězdy typu Phelpse či Thorpa, sice motivují české plavce k odchodu do zahraničí, pozitivní výsledky to ale zatím nepřináší.
Spojené státy americké, Jihoafrická republika a Austrálie lákají i české plavce - chtějí využít jejich know-how ve vlastní prospěch. Nejsnazší je to ve Spojených státech, které mají velmi dobře propracovaný systém podobný skautingu. Plavcům po celém světě přes něj nabízejí možnost tréninku spojenou většinou s univerzitním stipendiem.
Posledním, kdo si z českých reprezentantů vyzkoušel podobnou zahraniční štaci, byl plzeňský motýlkář Jan Šefl, který na vlastní náklady pobýval šest týdnů v Calgary u českého emigranta Jana Bidrmana.
"Já bych si to zopakoval hned. Ale jak se říká 'no money, no funny', takže to asi v nejbližší době neuskutečním. Co se týče plavání, ve skutečnosti jsem tam moc netrénoval, z toho jsem byl trošku překvapený, první tři čtyři týdny jsme plavali jen jednou denně," popisuje Šefl specifika trénování v zahraničí.
Jednak na něj musí mít český plavec peníze, ale i náturu, aby se vypořádal s neustálou samotou. A pak si musí zvyknout i na to, že trénink v zemích plaveckých velmocí se spíše než kvantitě a objemu věnuje kvalitě, a to zase ne každému vyhovuje.
"Už to je dva a půl roku, kdy jsem dostala nabídku, ale vůbec mě to neláká. Tím, že mám doma dobré zázemí, neláká mě zatím žádná změna. Když se daří tak, jako teď, myslím, že by byla docela hloupost něco měnit. Měla bych z toho strach, potřebuju kolem sebe známé lidi," přiznává Simona Baumrtová, že rodina a podpůrný tým jsou dnes v Česku pro sportovní plavce alfou i omegou veškerého úspěchu.
Peněz se totiž v tomto sportu v Česku výrazně nedostává, a tak nejenom psychická, ale i finanční podpora rodiny je nenahraditelná.
"Jsem rozhodně spokojenější doma. Jsem u rodičů, trénuju na Strahově s Markétou Kaplanovou. Byla to skvělá zkušenost, ale doma je doma," má jasno prsařka Martina Moravčíková, která strávila šest let ve Spojených státech.
Srb: Příští rok dostaneme méně peněz
Českých plavců, kteří výrazně zvedli svou výkonnost díky pobytu v zahraničí, je málo. se ale jaksi nedostává. Proto se elitní domácí reprezentanti ven příliš nehrnou. A to i přesto, že podmínky nejsou v Česku zrovna ideální.
"Musíte to nějak zvládnout. Letos jsme měli poměrně dost peněz od státu, ale už teď víme, že příští rok nebudou," upozorňuje předseda Českého svazu plaveckých sportů Vladimír Srb, že bude ještě hůř.
Myšlenka finanční podpory plaveckých trenérů u nás je teprve na začátku. Výraznější motivace, která by vedla děti či jejich rodiče k plavání, ale zatím chybí.
