Cyklisté mají na Tour de France den volna, hůř jsou na tom řidiči
Cyklistická Tour de France se neustále někam přesouvá. I dnes, o takzvaném dnu volna. Zatímco cyklisté po včerejší etapě z Pyrenejí do Bretaně přeletěli, na dálnicích je dnes k vidění spousta aut novinářů, pořadatelů a týmů. A nejen aut, ale i autobusů. Asi 700 kilometrů dlouhá cesta čeká i dvě sestry. Právě řidičky týmových autobusů.
Přijíždí autobus týmu FDJ a za jeho volantem sedí někdo, kdo skoro není ani vidět. Je to řidička, jedna ze dvou sester, které řídí týmové autobusy na Tour de France. Inspiraci našla v rodině.
„Ano, náš otec řídí náklaďák. Takže to po něm máme lásku k řízení velkých vozů,“ vysvětluje Lynda Cossardová. A její mladší sestra Vanessa dodává, jak se dostaly k cyklistice. Byla to hodně podobná cesta.
„Mohou za to naši rodiče, kteří to na nás přenesli. Lynda pak začala pracovat v profitýmu jako asistentka a potom dostala řidičák na autobus. A navrhla mi, jestli by mě to nebavilo taky. Já v žádném týmu předtím nedělala, ale v roce 2009 jsem přišla do týmu Sojasun a stejně jako ona získala i ten řidičák.“
Jak prosté. Autobusy jsou pro cyklisty nejen na Tour de France velice důležitými vozy. Nejenže v nich cestují na start etapy a od cíle na hotel, ale je to celé jejich zázemí. Uvnitř s „obývákem" pro porady, kuchyňkou a sprchami. Nezbytně je potřebují hlavně za cílem. Ačkoliv řidič Oricy zaparkoval nechtěně v první etapě přímo v cílové bráně.
„Pořád se děje něco takového. Není snadné třeba projíždět malými vesničkami, stejně jako cílem. A s těmi lidmi okolo, no, není to jednoduché,“ vysvětluje Lynda zapeklitosti řízení pojízdného domu cestou necestou. Ale prý se drobné černovlásce zatím daří autobus ovládat bez výrazných následků.
Nepořádek v autobusech ženy netrpí
„Jo, bez nehody, stále ještě, už jsem to párkrát odřela, ale to se stane…a každému,“ notují si obě sestry. A jelikož jsou jedinými ženami, které řídí autobusy cyklistických profitýmů, kdo jiný by mohl porovnat, jestli lépe řídí muži, nebo jestli to jde ženám lépe?
„Lepší? Ne. Je to stejné. Odřou to jak chlapi, tak ženy. Nikdo není ani lepší, ani horší. Nene,“ říká Lynda. Ale v jednom ohledu určitě její ženskost platí. Cyklisté, stejně jako většina mužů, nechávají po sobě věci tam, kde jim, případně z nich, odpadnou. Autobus nevyjímaje. Ale v Lyndině vozu nepořádek nenechávají.
„V mém autobusu ne. Párkrát jsem jim musela důrazně domluvit, ale obecně po sobě nic nenechávají.“ A s Lyndou se shoduje i její mladší sestra Vanessa. Stejně jako ona marně počítala odřízené kilometry. „Vůbec nevím. Určitě ne přesně. Ale takových 30 až 40 tisíc za sezonu to bude.“
