Cyklisté na Mistrovství světa vyhořeli
Pamatujete si nějaký výsledek českého cyklisty z mistrovství světa, které se jelo minulý týden? Pokud ano, zřejmě vás nepotěšil.
Vinou několika různých faktorů byl český dres k vidění jen v úniku při závodě mužů. Štěstí nikdo nepřivolá, smůle nezabrání. Ale jsou jenom to důvody, proč má Česko jediné umístění v první dvacítce?
Našlo by se toho víc a jeden zásadní bod. K němu se dostaneme, ale nechme nejdřív šampionát shrnout reprezentačního kouče Jozefa Regece. "Z trenérského hlediska můžeme být spokojeni částečně, protože výkony byly kvalitní, výsledek průměrný."
Dovolil bych si s Jozefem Regecem nesouhlasit. Některé výkony byly kvalitní, celkový výsledek podprůměrný. Nejlepším pořadím bylo19. místo Františka Raboně v časovce, ale zrovna on byl paradoxně spokojený asi nejméně. Proti chronometru umí zajet tak, že by teoreticky mohl být i do pátého místa.
Unavený Kreuziger
Ne, že by se nesnažil, ale po Vueltě už v závěru sezóny na víc neměl. Maximum chtěli předvést i ostatní a Roman Kreuziger na tom byl v závodu s hromadným startem i velmi dobře, ale. " Měl pád. Potkal ho ve zrovna nejnevhodnější chvíli, kdy se vlastně začal závod lámat.!
Takže pak už nebylo co řešit a Roman Kreuziger nedokončil. A 106.té místo Jana Bárty z pohledu historie nikoho zajímat nebude. Bohužel zapadne i to, že zajel fantasticky, když kolem strávil skoro 200 kilometrů ve skupince lídrů. Přes rok se můžeme spoléhat na výsledky Romana Kreuzigera a Františka Raboně, ale když se jim nevydaří mistrovství světa, jsou z toho v souhrnu tato čísla: 19., 21., 34., 36., 38., 65.té a 106. místo a 5 nedokončení… Je to pravdivý obrázek české silniční republiky?
"Bohužel, je to pravda." říká Jozef Regec. Řadí se tedy česko mezi cyklisticky rozvojové země, kam ho svým podpůrným programem zařadila Mezinárodní cyklistická unie? "Úplně do rozvojových zemí ne, ale určitě jsme spadli o spoustu příček dolů. To co bývávalo, to není."
Nejistí budoucnost
Jak výsledkově, tak v zázemí. A co je na tom nejhorší? Oporu nemají kde najít čeští mladíci. Dokud se budou muset sami protloukat v zahraničí a bojovat do poslední chvíle o smlouvy v týmech - které navíc vůbec nemají jisté ani po dohodě - těžko si mohou dovolit luxus přípravy na mistrovství světa. České kluby zase nemají prostředky na to, aby je posílaly na závody s vrstevníky.
Zatímco mladí volejbalisté nehořeli nadšením, když z nich svaz udělal jeden tým - který mezi muži v lize prohrával - cyklisté by naopak zajásali, kdyby mohli celoročně v reprezentačním dresu jezdit na kvalitních závodech proti stejně mladým soupeřům. A vypadá to na jedinou cestu. Jinak po Kreuzigerovi s Raboněm budeme spoléhat zase na třeba na jednoho Nováka.
