Dán Larsen kdysi přerušil nadvládu asijských badmintonistů

Čína, Jižní Korea a Indonésie. To jsou země, které si podmanily badminton na olympijských hrách. Sportovci z těchto států získali prakticky všechny zlaté medaile, které byly v historii na soutěžích pod pěti kruhy rozděleny. Až na jednu výjimku. V roce 1996 opanoval mužskou dvouhru Dán Paul-Erik Hoyer Larsen.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tělocvična | Foto: Jana Šustová

Před deseti dny oslavil Paul-Erik Hoyer Larsen pětapadesáté narozeniny. Jeho cesta k opeřenému míčku byla hodně klikatá. V dětství začínal s míčovými sporty. Na fotbal byl ale už v útlém věku příliš velký. a tak se věnoval házené a koketoval s volejbalem. K badmintonu se dostal poprvé ve čtrnácti, a to vlastně náhodou.

"Tehdy se vytahoval kamarád ve škole, že je rychlejší a zdatnější než já, protože dělá sport, který je fyzicky nesmírně náročný, a to badminton. Já se mu smál, a tak mě vzal na trénink. Při tréninku jsem se přestal smát, skoro jsem nemohl popadnout dech, ale ten sport mi učaroval," vzpomíná Larsen.

Přehrát

00:00 / 00:00

Dán Larsen kdysi přerušil nadvládu asijských badmintonistů

,,Chodil jsem pořád hrát, hlavně proto, abych ho porazil. Po pár týdnech si mě všiml místní trenér a chtěl abych to zkusil závodně. Hned na prvním turnaji jsem porazil tři hráče a všichni říkali, že mám velký talent, tak jsem u toho zůstal."

Jenže dostat se na vrchol trvalo vytáhlému, 189 centimetrů vysokému Dánovi celkem dlouho. Prosazovat se začal až ve 23 letech, a to zatím jen na národní úrovni, když v roce 1988 získal domácí titul. Zlatou éru načal v roce 1992 vítězstvím na evropském šampionátu. O čtyři roky později už měl na svém kontě tyto tituly tři a k nim přidal v Atlantě překvapivé olympijské zlato.

"Technicky jsem na tom byl v té době určitě nejlépe a fyzicky jsem také ještě stačil, ale že získám zlato, to jsem ani ve snu netušil. Jenže já všechny porážel hrozně snadno a když jsem ve čtvrtfinále vyhrál i nad Budikusamou, začal jsem věřit, že to dokážu. Ten pocit po finále je nazapomenutelný. Cítil jsem se jako v jiném světě a to, že jsem vyhrál, mi došlo asi až druhý den," líčí Larsen.

Paul-Erik Hoyer Larsen se prosadil díky skvělé hře na síti. Uměl dokonale do poslední chvíle zamaskovat, kam bude hrát. Jeho centimetry mu umožňovaly obrovský rozsah, ale nepřekážely v pohybu, kterým se dokázal vyrovnat hráčům z Indonésie i Číny. Právě proto je Dán považován za jednoho z nejlepších hráčů historie badmintonu.

Martin Charvát, Petr Kadeřábek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme