Defekt v terénním triatlonu Vabrouškovi těžkou hlavu nedělá
Triatlonista Petr Vabroušek objíždí Ironmany po celém světě, ale jeho specialita je na programu až zítra. Dnešní kratší terénní triatlon, který je nutnou součástí celého závodu, se jezdí jen párkrát do roka.
Výměna píchlého kola není zrovna ten typ problému, který by měl cyklistům dělat větší problémy. Petr Vabroušek je ale nejspíš jiného názoru. Do cíle první ze dvou částí Mistrovství světa Bigman doběhl šestý, a to právě kvůli defektu v cyklistické části.
Na terénní triatlon se Vabroušek z hlediska výbavy zrovna speciálně nepřipravuje. "Jezdím na silničním kole, na galuskách a plášť jsem asi patnáct let neměnil. Neměl jsem navíc ani žádné montpáky, takže mi chvíli trvalo, než jsem vymyslel, jak to vyměnit."
Ano, také profesionálové občas píchnou. A na rozdíl od většiny hobby bikerů, Petr Vabroušek s opravou kupodivu příliš nechvátal.
"Popravdě řečeno jsem nějak extrémně nespěchal. Dnes šlo o to, abych hlavně dokončil a nenabral velkou ztrátu. Po defektu jsem věděl, že o první tři příčky bojovat nebudu, takže jsem so v klidu vyměnil. Zabralo mi to pět, šest minut a doufám, že zítra to doženu."
A to je nanejvýš pravděpodobné, jenom další technické problémy by brzy čtyřicetiletého sportovce mohly připravit o vítězství v extrémním závodě.
Jen co triatlonisté dokončili terénní závod, už regenerovali na sobotní dlouhý triatlon složený z téměř čtyř kilometrů plavání, 180 kilometrů cyklistické části -tentokrát na silnici- a běžeckého maratonu.
"Je to úplně jiný typ závodu. Zcela jiný druh intenzity. Krátký terénní triatlon se dá objet celkem intenzivně, při Ironmanu už je třeba zvažovat tempo v každé ze tří disciplín a pokud to člověk kdekoliv přežene, tak to v další disciplíně hned pozná," říká s respektem před svým dalším Ironmanem Petr Vabroušek, který do studené Vltavy spolu s ostatními opět skočí už v 7 hodin ráno.
