Dlouhý a nudný. Takový je evropský šampionát basketbalistek
Nekonečný šampionát. Tak by se dalo bez nadsázky nazvat mistrovství Evropy basketbalistek. Až hráčky v pondělí přistanou před polednem na kbelském letišti, vrátí se domů téměř po třech týdnech. Než se tak stane, odehrají ještě nedělní bitvu o bronz.
Na evropském šampionátu se skutečně zdá, že těch volných dnů je až moc. Nakonec turnaj je delší, než před rokem mistrovství světa v České republice a to už je alarmující.
Stálo by za zvážení, aby představitelé mezinárodní basketbalové federace přeci jen dobu konání o pár dnů zkrátili. Není jednoduché hráčky udržet v koncentraci. A nakonec ani trenéry.
„Je to neskutečně dlouhé. Připadá mi, že tu jsme tak měsíc. A jen s podivem tu nevznikla nějaká ponorková nemoc. Naštěstí jsou holky skvělé a tým se snaží, aby právě k něčemu takovému nedošlo,“ pochvaloval si asistent Ivan Beneš.
Nuda a dlouhá doba trápí na mistrovství Evropy většinu týmů. Toho českého nevyjímaje
Samozřejmě pro hráčky je situace daleko složitější. Ponorková nemoc prý ale podle pivotky Zory Škrabalové nehrozí. Má pro to vysvětlení.
„Máme neustálé aktivity jako svačinu, video a podobně. Pořád navštěvujeme našeho fyzioterapeuta Láďu, ale není to tak, že bychom ležely jen na pokojích, občas jdeme na procházku.“
Zápasem o bronz mistrovství Evropy končí a v pondělí dopoledne se české basketbalistky vojenským speciálem vrátí do Prahy.
„Myslím si, že v tomto směru je to stále lepší a lepší. Stále počítáme dny do odjezdu a i to nás motivuje,“ prozradila Eva Vítečková. Úplně ve všem ovšem se Zorou Škrabalovou nesouhlasí. Nabízí odlišný pohled na věc.
„Turnaj je dlouhý a nudný. Máme jeden trénink denně a zbylý čas trávíme na hotelu, protože se nechceme utahat někde ve městě.“
