Biker Ondřej Cink slaví zlatou medaili z mistrovství světa. Vybojoval ji v cross country horských kol kategorie do 23 let a triumf si může pořádně vychutnat. S vlajkou v ruce neprojel cílem jen proto, že s ní mával s takovou radostí, až mu ulétla z tyče.

17:41 7. září 2012 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Vy jste teď říkal, že jste si věřil před startem, že vyhrajete. Nebo nevěřil?

Byla to většinou taková sranda. Jednou se mi to stalo v Houffalize, kde jsem před startem řekl, že vyhraju a vyhrál jsem! Tak jsem si z toho dělal trošku srandu. Ale tady to byl úplně jiný závod, přece jen je to mistrovství světa, úplně jsem si nevěřil. Věřil jsem v medaili, ale že bych se stal mistrem světa, to bylo trošku v povzdálí.

Jestliže ta odvaha k tomu výroku chyběla před startem, tak rozhodně nechyběla na trati. Co jste si říkal, když jste ztrácel na Nizozemce nějakých 19 sekund? Věřil jste, že ho ještě dojedete, předjedete o 14 sekund a porazíte?

Když vlastně v tom třetím nebo čtvrtém kole nastupoval, tak to byl opravdu velký nástup. Byl jsem zrovna na nějakém čtvrtém místě a nedalo se předjíždět, byl jsem zablokovaný. Takže nevím, jestli bych to zvládl.

Pak jsem si říkal, že titul mistra světa je už trochu v povzdálí, ale ve čtvrtém kole jsem ho začal sjíždět. Po trati byl Viktor Zapletal i Milan Spěšný, kteří mi říkali, jak na tom je, jakou má ztrátu. To mi hodně pomáhalo.

Pak jsem ho dojel, chvíli jsem se za ním vyvezl celou cílovou rovinkou, v posledním kole hned v prvním kopci jsem za to vzal a on ani nezareagoval. Tam se to rozhodlo.

Váš trenér a mentor Milan Spěšný vám gratuloval a prohlásil, že jste jel výborně takticky a poslouchal všechny jeho rady, které vám dával už před závodem, co se techniky týká.

Snažím se ho poslouchat od chvíle, co mě trénuje. Myslím, že je to důležité poslouchat a věřit tomu, co dělá. Dělám to už dva a půl roku. Od té doby, co jsem s Milanem, tak forma jde pořád nahoru. Jsem strašně rád, že ho mám.

Máte na sobě duhový dres mistra světa, na krku zlatou medaili, ta vám zůstane. Není vám ale líto, že toho duhového dresu si v závodu moc neužijete, protože kategorii do 23 let opouštíte?

Je to tak, vlastně v tom dresu ani nepojedu žádný závod, takže si ho neužiji. Ale v tuhle chvíli je mi to úplně jedno.

Tomáš Kohout, Mirko Vasić Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít