Dřív jsme se na hodiny tělocviku těšili, vzpomíná Jarmila Kratochvílová
Vytasit se na začátku prázdnin s pokusem o propagaci rekreačního sportování? Někdo to jistě ocení, někdo unuděně zívne. Ale málo platné, právě teď je ta vhodná příležitost, abychom se starali také o něco jiného než jen o horké aktuality ze světa "velkého sportu".
Jsou, nebo nejsou dnešní děti poznamenány pohodlností a leností? Olympijská medailistka ze Sarajeva Květa Pecková, mající za sebou mnohaletou tělocvikářskou praxi, nemusí nad odpovědí dlouze přemýšlet.
„Mládež je v poslední době bohužel čím dál línější a příliš spoléhá na to, že se všechno dozví z internetu. To je problém, který těžko v naší době zastavíme. Řekla bych, že nemají přirozenou možnost, jak se hýbat, ale ani nemají možnost přirozené fyzické práce.“
A tak by to asi chtělo zrovna teď ubezpečovat žáky a studenty, že pohyb bude v létě zajímavý a užitečný nejenom pro toho, kdo by chtěl jednou kopat za Chelsea nebo hrát hokej v NHL. „Trochu se toho děsím, protože dětem se moc nechce,“ mírní prognózy optimistů jedna z velkých postav české atletiky Jarmila Kratochvílová.
„Je to takové zvláštní doba, možná to bude trvat ještě nějaký rok. Možná se vrátíme k tomu, co bylo dřív, že jsme se na hodiny tělocviku těšili a i po škole jsme sportovali.“
Ne všichni se sportu vyhýbají
Ne každé dítko školou povinné se ale programově schovává před sportováním a stává se sběratelem omluvenek na tělocvik. Občas můžeme slyšet i takovýto hlas: „Je to dobré, tělocvik je nejlepší.“ A s podobnými zkušenostmi také dobře korespondují dětské plány na léto.
„Těším se na pláž na beachvolejbal a jak tam budu běhat a plavat. Je to docela užitečná věc, protože mě to baví a podporuje to i zdraví.“ Jinými slovy, to nejdůležitější, ale pro mnohé v dnešní době také nejsložitější je chtít. A věřte nebo nevěřte - mobil ani internet za vás tohle nevyřeší.