Drsné Pražské schody odradily pár bikerů, Kulhavého ale ne
Z Hradčanského náměstí v Praze až téměř dolů na Malou Stranu vede 190 Zámeckých schodů, tak po těch zítra večer rozhodně nechoďte. Dolů po nich budou v hlavním závodě exhibice příznačně nazvané Pražské schody téměř létat ti nejlepší bikeři světa. A před nimi se o něco podobného pokusí i amatéři.
Nápad sjíždět třicetikilometrovou rychlostí na horském kole schody není bláznivý, je to jakási forma adrenalinového sportu. Ostatně prvními hobby závodníky na Pražských schodech byli v roce 1995 bankovní úředníci, kteří se potřebovali nějak vybít.
„Sleduji vývoj horských kol a jejich popularitu. Lidé si pořizují stále bezpečnější kola. Hlavně zvládají technicky náročnější prvky. Když to hodně zjednoduším, naučili se na kole jezdit velmi dobře. Dneska už jim schody nečiní problémy,“ objasňuje zakladatel závodu Roman Čermák, proč si troufá vypustit na trať přes šedesát amatérů.
„Je taky otázka to sjet a sjet. Divák pak může na vlastní oči vidět, jak to sjíždí amatéři v porovnání s profíky. Ti se vyznačují tím, že skáčou po schodech takřka celé bloky. Je to až neuvěřitelné.“
A právě kvůli těm nejlepším je trať zpravidla obsypána diváky, kteří se nebojí, že pokud to některému ze závodníků uklouzne, pocítí to i oni. Bez pádu se snad Pražské schody ještě neobešly. A to mimochodem ovlivnilo i startovní listinu profesionálů.
„Tím, že nejsou vyjasněné ještě nominace na OH, tak se závodníci bojí riskovat. Na schodech je potenciální riziko zranění větší. Startuje ten, kdo nemá strach. Představí se Jaroslav Kulhavý, který se ničeho nebojí a je absolutní biková jednička – úřadující vítěz SP i MS. Dalšími jsou Španěl Jose Hermida nebo Jochen Kass z Německa.“
A k nim kompletní česká špička, která exhibici bere jako přípravu na víkendové závody Světového poháru v Novém Městě na Moravě. Jenže kamenné schody jsou něco úplně jiného než areál na Vysočině. A to zvláště, když zaprší jako v roce 2008.
„Bylo to poprvé v historii, kdy jsme museli závod zkrátit. Schody totiž vypadaly jako Mumlavské vodopády. Valila se po nich voda, že se nedalo dál jet. Když je liják, tak to není takový problém, jako když jsou schody jen navlhlé. Povrch je pak takový mazlavý a kola můžou nebezpečně ustřelit. To závodníci nemají rádi. V minulosti jsme tu nějaké zlomeniny měli.“ Pak už jsou Pražské schody adrenalin nejen pro bankovní úředníky.
