Golfová pravidla se Roman Šebrle stále učí, věří ale, že brzy pronikne mezi profesionály
První sezona mezi golfisty se Romanu Šebrlemu vydařila, říká už teď, i když ho ještě pár turnajů čeká. Díky neustále se zlepšujícím výsledkům se bývalý atlet blíží statusu profesionálního hráče, a i když zatím nevyhrál žádný turnaj, postupuje jeho golfová kariéra podle plánu.
„Skoro všechny poslední turnaje jdu do deváté, desáté, jedenácté jamky v minusu nebo v paru, ale pak udělám takové chyby, které mě shodí.“
Roman Šebrle přitom nemyslí chyby v technice úderu, jako spíše přeceněný vítr, špatný výběr hole nebo také ne zrovna dokonalou znalost pravidel, kvůli které už měl několik problémů s Českou golfovou federací, ale přidělávají mu potíže i na turnajích.
Roman Šebrle hodnotí svou první sezonu mezi golfisty a zamýšlí se už nad tou další
„Asi to bude trvat trochu déle. Samozřejmě, dávám pozor, ale ten slon v porcelánu tam v těch pravidlech pořád je. Je jich taková spousta,“ přiznává bývalý desetibojařský rekordman a dodává:
„Na poslední PGA Tour jsem hrál s jedním kamarádem a ukazoval jsem mu, kde dropnout, když zahrál do vody, přijel tam i rozhodčí, věděl jsem přesně, kde to přešlo. On se šel podívat, jestli to dropne za strom. A pak říkám, že tady by to vlastně taky šlo. No a hned jsem dostal dvě trestné rány. Vykolejilo mě to a pak jsem zahrál dvakrát dvě rány nad par.“
I přes dílčí neúspěchy se ale Šebrle zlepšuje, momentálně má hendikep přesně 0 a stačí mu zahrát dvě kola za sebou pod normu hřiště, aby získal profesionální licenci.
„Těším se, až přestoupím, protože mě nebaví pořád honit hendikep. Někam se přihlásím, třeba mi to i jde, ale jsou tam trochu chlupatější greeny, no a hned mi to udělá tři nebo čtyři rány na kolo. Tam toho totiž hodně zachraňuju nebo získávám. Ať už patováním nebo čipováním. Nejsem ještě tak vyhraný, abych se greenům přizpůsobil.“
Chybami se člověk učí
Pokud počasí vydrží, chce být profesionálem ještě do zimy, protože jak si ověřil i na turnajích Czech PGA Tour, kterých se jako host účastnil, od těch nejlepších českých hráčů ho dělí v uvozovkách jen "maličkosti".
„Neudělají takové chyby. Vědí jaký úder zvolit, kam to zahrát, jakou holí, počítají s větrem,“ uvědomuje si Roman Šebrle.