Handicapovaný cyklista Bouška se úspěšně prosazuje i v tvrdší konkurenci
Cyklistika je na té nejvyšší úrovni jedním z nejnáročnějších sportů. A málokdo dokáže kombinovat silniční závody s dráhovými. O to víc stojí za uznání výkony handicapovaného cyklisty Jiřího Boušky.
"Samozřejmě, že ten sport handicapovaných, speciálně cyklistika, se posunul hodně dopředu. V současnosti si nedovedu představit, že bych chodil dlouho do práce,“ říká spastik Jiří Bouška, který prodělal dětskou mozkovou obrnu a má tak potíže s motorikou.
Ani to mu ale nezabránilo v tom, aby se stal profesionálním cyklistou a sbíral medaile z velkých akcí na dráze i na silnici.
"Ta výkonnost toho sportu jde nahoru. To bylo vidět o na paralympiádě v Londýně, že lidé začínají chodit i na ty výkony a že si to užívají. A výkony už jsou opravdu reprezentativní," konstatuje k růstu úrovně svého sportu český cyklista, který vybojoval na londýnských Hrách bronz v časovce.
V kategorii C4 triumfoval jeho krajan a další profesionál Jiří Ježek. Oba mají přitom zcela rozdílný handicap - Ježek má totiž podkolenní amputaci. Mezinárodní federace se ale snaží snižovat počet kategorií a slučovat sportovce s podobným stupněm postižení.
"Pro některé to byl konec, pro některé to byl impuls, aby se zlepšili. Třeba v mém případě šlo o vyloženě spasticky postižené cyklisty a já jsem jeden ze tří, kteří stále závodí. A jsem jediný, který se v té tvrdší konkurenci dostal na stupně vítězů.“
Aby to Bouška nadále potvrzoval, absolvuje v zimě tvrdou přípravu na sezónu, která je ale přeci jen trošku jiná než u profesionálních nehandicapovaných cyklistů.
"Tu vytíženost mají větší, protože u nás hraje roli, že máme kratší závody. Přeci jen postižení hraje určitou roli, není možné stejné zatížení těla, jako u zdravých sportovců. Například. TOP profesionál je na stech závodních dní, my máme polovinu a ještě k tomu kratších závodů. Profesionál má určitě odzávoděno více,“ říká Jiří Bouška.
