Hendikepovaný sportovec Vašíček se věnuje boccie a sní o Riu, peníze shání i na internetu

Boccia je jedním ze tří paralympijských sportů, které nemají protějšek v programu letních olympijských her. Za necelý rok v Riu chce v tomto sportu pro handicapované připomínajícím známější pétanque reprezentovat čtyřnásobný český mistr Kamil Vašíček z Blanska. Ke splnění svého snu potřebuje peníze a hledá různé cesty, jak je získat. Naposledy si pomohl internetovou sbírkou.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Turnaj - Boccia ve Velkém Meziříčí - první den

Turnaj - Boccia ve Velkém Meziříčí - první den | Foto: Olga Štrejbarová

Na paralympijské hry v Riu se Vašíček musí především kvalifikovat, čekají ho poslední dva kvalifikační závody. Jeden je v Kolumbii teď v říjnu, druhý v Číně v březnu. A právě na mistrovství světa v Asii shání finance.

Na turnaje jezdí s jedenatřicetiletým sportovcem jeho otec a herní asistentka, která za něj směruje rampu, po níž pouští hráč pomocí speciálního chytáku na hlavě míčky. Zda se tato skupina vydá za necelý rok i do Ria, je otázka nejen sportovních výsledků, ale i peněz.

Přehrát

00:00 / 00:00

Každým okamžikem myslím na Rio, přiznává hendikepovaný sportovec Kamil Vašíček

Pomocí internetové sbírky se Kamilu Vašíčkovi podařilo zatím sehnat 60 000 korun. „Šedesát tisíc pokryje vlastně jednoho člověka. My jsme nemohli dát kampaň na 180 tisíc, protože to bychom nevybrali. Takže jsme chtěli aspoň nějakou část získat,“ vysvětluje.

„Jsme teďka na hraně postupu. Je tam vlastně deset lidí s tříbodovým rozestupem. Takže s tím nejvíc zamotá právě mistrovství světa v Číně,“ říká Vašíček.

Bocciu hraje závodně od roku 2009 a rychle se stal českou jedničkou. Ke sportu měl blanenský rodák vždy blízko, jako mladší závodně lyžoval. Před jedenácti lety ale po úrazu v terénu na motorce ochrnul od krku dolů.

„Jezdili jsme s kluky takové ty přírodní vyjížďky, no a najednou jsem špatně spadl. Těch pádů byla spousta, ale jednou jsem spadl na krk. A od té doby už jsem na vozíku,“ přibližuje okolnosti vážného zranění.

Hry v Riu má na mysli neustále

I na vozíku ale Vašíček zůstal aktivní. Kromě boccii se jako absolvent střední průmyslové školy věnuje na půl úvazku i rýsování na počítači. Nejvíc ho ale zaměstnávají myšlenky na paralympiádu.

„Je za rok. Myslím na to pořád, každým tréninkem, každým okamžikem, když se řekne slovo boccia,“ přiznává.

Slovo pořád v tomto případě není přehnané. Aby si Vašíček udržel výkonnost a naději na paralympiádu, trénuje jako zdraví profesionálové.

„Pokud chcete dělat bocciu, dá se říci, na světové úrovni, tak tomu musíte obětovat hodně času. Je to časově náročné. I finančně. Je to prostě takový kolotoč. Ale zase můžu aspoň něco dělat. Jde o jediný sport pro těžce hendikepované lidi,“ nestěžuje si Kamil Vašíček.

Marek Augustin, David Nekvinda Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme