Hendikepovaným sportovcům by pomohlo sloučení ČOV a ČPV

Sedmačtyřicet bylo letos českých sportovců na letních paralympijských hrách v Londýně. V celé české paralympijské výpravě byl jen jeden sportovec, který nemusí chodit do klasického zaměstnání, aby měl z čeho zaplatit náklady na tréninky, závody a vybavení. Jeho jméno zní Jiří Ježek. Jak ale sám říká, profesionálem se člověk nerodí, na profesionála se musí člověk vypracovat.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Cyklista Jiří Ježek se zlatou paralympijskou medailí z časovky

Cyklista Jiří Ježek se zlatou paralympijskou medailí z časovky | Zdroj: ČTK

„Když jsem do toho sportu přišel, říkal jsem si, že se o sebe musím postarat sám. A díky lidem, které jsem dokázal oslovit, a díky každodenní práci jak pro osobní sponzory, tak i pro lidi, kteří mi fandí, se mi to povedlo. Jsou to věci, nad kterými trávím prakticky stejný čas, jaký trávím při tréninku na kole," říká muž, který se v Londýně zapsal do historie. S jedenácti kovy je nejúspěšnějším cyklistou v historii paralympijských her.

Jenomže ne všichni mají takový potenciál a mnoho sportovců navíc závodí v odvětvích, která nejsou tak populární, jako třeba právě cyklistika. V takovém případě by měl podporu poskytnout Český paralympijský výbor, jenomže ten sám na ni nemá dostatek prostředků.

Přehrát

00:00 / 00:00

Cestou k lepším podmínkám pro hendikepované sportovce je sloučení olympijského a paralympijského výboru

„Těžko se shání sponzoři, partneři. Sportovci jsou bráni v určité době jako hrdinové, ale má to jepičí život, a pak se někde v tichosti připravují sami. K tomu nějaká systémová podpora, co se týká komplexního financování. To jsou věci, o kterých se bude muset do budoucna hovořit," myslí si vedoucí české paralympijské výpravy Roman Suda.

Velmi zajímavou se v této optice jeví myšlenka, která rozhodně má potenciál na to, aby se jí někdo začal hodně intenzivně zabývat.

„Je dobré slučovat jednotlivé národní olympijské a paralympijské výbory, protože se tím ušetří spousta práce a energie. Věřím, že třeba Český olympijský výbor má strukturu kolem profesionálního sportu na tak profesionální bázi, že třeba pro mě je velmi příznivá představa, že by byl olympijský a paralympijský výbor řízen jedním orgánem. Sport hendikepovaných by pak nad sebou měl svébytnou a velmi schopnou autoritu," nastiňuje Jiří Ježek cestu, po které by se čeští paralympijští sportovci rádi vydali.

„Mně se to hrozně líbí. Myslím, že to prospěje v tom, že se zjednoduší administrativa a bude víc času na to, zaměřit se na ten sport jako takový. Trénuju s nepostiženými na USK Praha, takže vím, že to normálně funguje. Dá se jezdit na společná soustředění, trénovat spolu, může to fungovat dohromady. A myslím, že na olympijském výboru, ať už to byl pan Jirásek nebo je teď pan Kejval, jsou rozumní lidé a že to může fungovat," potvrzuje bronzový medailista z Londýna, plavec Jan Povýšil.

Tereza Jelínková, Štěpán Pokorný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme