Hilgertová po finále: Poslední olympiáda? V tuto chvíli nevím

44letá kajakářka Štěpánka Hilgertová obsadila v olympijském finále v Londýně 4. místo. Byla suverénně nejzkušenější závodnicí ve startovním poli, olympiády se zúčastnila již pošesté. Matku stříbrné Australanky Jessiky Foxové dokonce porazila před 16 lety v Atlantě. Stále ale neví, jestli tyto hry jsou její poslední.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Štěpánka Hilgertová v Londýně | Zdroj: ČTK

Gratulace ke 4. místu je zcela oprávněně na místě. Vy se usmíváte, ale přece jen je to 4. místo, 2 sekundy 29 setin pod stupni vítězů…

Je to tak, na té jízdě by se určitě ty dvě sekundy najít daly. Ale já to vnímám tak, že v tu chvíli jsem podala to, co ve mně bylo. Hodně sil jsem nechala v semifinálové jízdě, která mi moc nevyšla, hrozně jsem se v ní nadřela. Tím, že jsem postoupila z předposledního místa, měla jsem i relativně málo času na odpočinek.

Bylo to dobré pro psychiku, protože aspoň nebyl čas, aby mi vrtalo hlavou x možností, které mohou nastat. Ale je pravda, že úplně lehounká a čerstvá jsem se na startu necítila. Ty dvě sekundy tam celkově někde byly, co si budeme povídat. Ale čtyřka celkově je určitě pozitivní.

Takže cítíte spíše radost než zklamání?

Určitě radost, i když je to taková obrovská směs emocí, protože já to beru tak, že to tady vlastně prožívám i se všemi ostatními – v minulých dvou dnech, dneska s Volfíky, s ostatními holkami. Navzájem si přejeme a sdílíme své ambice. A teď bych řekla, že se mnou ty emoce hrozně cloumají, jak za mě, tak za ty ostatní. Ale za mě jsou spíš ty pozitivní.

Jak těžké je ty emoce kočírovat? Vy jste už na své šesté olympiádě, takže to už znáte.

Já si myslím, že když jsem na startu, dokážu je kočírovat. Ale v tom mezidobí, v průběhu dní si je připouštím a svým způsobem i užívám. Tady to je skutečně kotel emocí, protože vidíte, co prožívají ostatní závodníci, trenéři, k tomu úžasná atmosféra na tribunách. Všichni fanoušci, diváci – to je něco, co v našem sportu skutečně zažíváme jen jednou za čtyři roky na olympijských hrách. Byla by hrozná škoda si to nevychutnat.

Mám tady dvě rozšířené startovní listiny. Na jedné je, že závodíte na svých prvních olympijských hrách. Na té druhé, už opravené, stojí, že jste závodila na všech olympiádách od té doby, co byl slalom uznán regulérním sportem. Která se vám líbí víc?

Na té první asi odskočil řádek místo Jessiky Fox. Já jsem ráda za všechny své olympijské zkušenosti i vůbec za celý svůj sportovní život. Člověku hrozně moc dávají nejen ty výhry, ale i ty porážky. K životu to patří a myslím, že si z toho umím něco odnést a umím si obojí prožít tak, abych sport měla ráda a měla ten pocit, že mi především hodně dal.

Na každé olympiádě jste říkala, že je už skutečně ta poslední, takže: Je tato londýnská už opravdu ta poslední, kde startuje Štěpánka Hilgertová?

Nevím. Upřímně musím říct, že nevím. Ale pravděpodobnost je naprosto mizivá.

Tomáš Kohout, Kateřina Kozmová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme