Hilgertová si do Londýna poveze komedie, ale s loďmi zažila horor
Jednou nohou na vodě, tou druhou na suchu, kde se dávaly dohromady veškeré potřebné rekvizity před zítřejším odletem z Prahy do Londýna - takový byl v uplynulých hodinách program českých slalomářů a tedy i dvojnásobné olympijské vítězky Štěpánky Hilgertové. Ta si ovšem podle svého dobrého zvyku našla čas také k tomu, aby se vydala do knihovny.
"Doufám, že váhové limity budou benevolentní, protože člověk toho s sebou veze už tak dost a i ty knížky něco váží. V poslední době s sebou vozíme i oblíbené filmy na DVD, kdyby přišla blbá nálada, tak abychom se potěšili nějakou českou komedií,"usmívá se Štěpánka Hilgertová.
Vedle komedií prý nezavrhuje ani detektivky. Tu jednu, ryze slalomářskou, však podstoupila ve finiši olympijské přípravy jaksi neplánovaně. Do poslední chvíle totiž vyhlížela loď, kterou by jí výrobce ušil na míru.
"Chtěla jsem mít novou loď s lehčími špičkami a kvalitnější. To se bohužel zadařilo jenom na půl, loď byla sice skutečně špičkově postavena, lehoučká a nádherná, ovšem ty tvarové parametry se nezdařily. Vzala jsem si ji na soustředění do Londýna a hrozně jsem se s ní natrápila, protože je ve špičce o něco nižší, má menší nosnost a na těžké londýnské vodě, kde vás pořád zalívá nějaký válec, to nebylo úplně optimální. Trochu jsem to obrečela," vzpomíná dvojnásobná olympijská vítězka.
"Výrobce se k tomu postavil chvályhodně čelem a řekl, že se pokusí udělat ještě jednu, že si to zkusí pohlídat, že bych mohla startovat na něčem, s čím bych byla skutečně spokojená úplně na sto procent," dodává.
Napínavý příběh měl naštěstí dobrý konec - tedy alespoň potud, že nejlepší česká kajakářka může zamířit do Londýna s lodí, které opravdu věří. Teď už se ocitá v situaci, kdy se bude zajímat pouze a jedině o to, jak zvládnout olympijskou trať.
"Trať se jí opravdu líbí. Od prvního soustředění v loňském roce na podzim se na tuhle vodu hrozně ráda vrací," ujišťuje manžel a zároveň také trenér Luboš Hilgert.
"Mě na ní baví trénovat, protože je nesmírně různorodá. Jde na ní postavit spoustu různých brankových kombinací a každý trénink je výzva, což se rozhodně nedalo říci třeba o trati v Pekingu. Tam jsem se dost trápila fyzicky i psychicky, nijak zvlášť se mi tam nelíbilo a bylo to dost velké přemáhání. V Londýně je to spíš radost, i když je to samozřejmě zároveň dřina," uznává Štěpánka Hilgertová.
Oblíbenost trati výsledek nezaručí
Dřina ale čeká na všechny účastníky olympijských soutěží a dvojnásob na ty, kteří by chtěli víc než jen zúčastnit se. Slalomáři si vesměs pochvalují trať v Londýně, jenomže ve svých prognózách zůstávají velmi opatrní - a Štěpánka Hilgertová není v tomto směru výjimkou.
"Obávám se samozřejmě, co tam vyjde na ten závod, protože to může být velmi, velmi zrádné. To, že mám tu trať ráda a ža se mi líbí, nemusí vůbec znamenat, že na ní budu schopná jet dobře," říká brzy šestinásobná účastnice olympijských her.
Ale mohla by dodat ještě něco - že bez náležité důvěry ve vlastní síly a schopnosti je skoro zbytečné vydávat se na start.
