Horolezci Holeček s Hrubým už poslali své náčiní pod Nanga Parbat
Zavazadla bývají někdy rychlejší než jejich majitelé. Horolezecké nádobíčko Zdeňka Hrubého a Marka Holečka si to už včera namířilo vstříc jedné z nejobávanějších osmitisícovek, zatímco oba členové české miniexpedice si počkají na odlet z Prahy do 9. července. Cíl mají stejný jako před rokem.
"Nanga Parbat je legendární osmitisícovka s bohatou historií, která neustále budí úctu," nechal se slyšet před loňským premiérovým pokusem Zdeněk Hrubý. A stejně jako tehdy - i tentokrát může připojit dovětek: "Naším cílem je rupálská stěna, jedna ze tří stěn Nanga Parbatu, které je považována za nejtěžších. A je to zároveň jedna z nejvyšších himalájských stěn vůbec."
Loňský pokus o výstup alpským stylem skončil ve výšce 7200 metrů. Ale Nanga Parbat je příliš lákavou výzvou, než aby se horolezci nechali definitivně odradit. Je to výhoda - utkávat se po roční přestávce s tímtéž soupeřem?
"Nesporně to je výhoda, protože loni jsme ani nevěděli, jestli směr, který jsme si vymysleli podle fotografií, je realizovatelný. Teď už víme, že ano," ví Hrubý. Což ale neznamená, že by oba naši čekatelé na výstup sebevědomě prohlašovali: Rupálskou stěnu už máme díky loňské zkušenosti dokonale přečtenou.
"Konkrétně tato stěna, která je obrovská, má jen tři cesty, kterými se tam leze. Navíc na ni leze jedna expedice za několik let. Ty informace jsou oproti jiným horám i stěnám velmi skoupé," dodává Hrubý.
A tak je víc než jisté, že na rozdíl od horolezeckého mraveniště, které bývá k vidění pod Everestem, zůstane Rupálská stěna Nanga Parbatu téměř liduprázdnou končinou.
"Ve stěně krom krkavců až do jisté výšky určitě nikdo nebude," připouští Marek Holeček. Až se on a Zdeněk Hrubý ocitnou před cílem, postaví se jim do cesty skutečný obr. Výška Rupálské stěny se rovná 72 petřínským rozhlednám poskládaným pěkně nad sebou.
A pro toho, kdo šplhá nahoru, je předčasný návrat spojen s nemalým rizikem. O to víc záleží na aklimatizaci, pro kterou dvojice našich horolezců po loňské zkušenosti našla jiný scénář.
"První setkání s rupálskou stěnou nás stálo poměrně dost sil, a to je chyba opakovat. Pujdeme z Diamirské stěny, kde bychom se chtěli aklimatizovat, a doufám, že se stejným elánem jako loni přijdeme pod rupálskou stěnu," míní Marek Holeček.
