Horolezci Hrubý s Holečkem se chystají na Nanga Parbat

Třebaže naše sportovní plány na období dovolených a prázdnin mohou mít nespočet podob, jen zcela výjimečně se vám povede natrefit někoho, kdo se na požádání svěří: Ale, zrovna se s parťákem chystáme šplhat na jednu z himálajských osmitisícovek. Odlet je 9-tého července a čeká nás hodně obtížný pokus o splnění dávného lezeckého snu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Expedice Gasherbrum 2009

Nádherná, třpytivá, monumentální, krutá - takovými a jinými přívlastky horolezci častují horu, která vévodí nejzápadnějšímu výběžku himálajského hřebene. Tím prvním mužem, který na ni vystoupil v roce 1953, byl Hermann Buhl. A všichni další, pokud pak zdolávali strmé stěny mohutného vrcholu, zahaleného do alabastrového závoje, museli podstoupit tu nejtvrdší možnou zkoušku. Právě taková čeká i na dvojici českých horolezců - Marka Holečka a Zdeňka Hrubého.

„Našim cílem je výstup alpským stylem na legendární pákistánskou osmitisícovku Nangá Parbat, která má bohatou historii. Chystáme se ji zdolat přes Rupalskou stěnu, která je jednou z nejvyšších v Himalájích a je považována za nejtěžší vůbec. Lezecká výška je kolem 4 300 metrů,“ říká Hrubý.

Zkušený horolezec mající kromě jiného za sebou úspěšné expedice na sedm osmitisícových vrcholů. Jak ale opakovaně ujišťuje, nepočítá se mezi ty, jejichž cílem je zdolat jednou všech 14 osmitisícovek.

Přehrát

00:00 / 00:00

Horolezci Hrubý s Holečkem polezou na Nanga Parbat

„To není můj cíl, ostatně kdybych chtěl jenom dosáhnout vrcholu Nanga Parbat, zvolíme jiný styl výstupu i cestu. Pak by šance na vrchol byla větší, protože bychom mohli spolupracovat s více expedicemi,“ prozrazuje.

Laika možná zašimrala v uchu zmínka o výstupu na Nanga Parbat takzvaným alpským stylem. Řadový sportovní fanoušek sice hravě rozluští pojmy jako ofsajd, penalta, ulitý start nebo bekhend obouruč, ale trochu rozpačitě se zeptá sám sebe: Co je to vlastně ten alpský styl?

„Ke stěně přistupujete tak, jako kdybyste lezli v Alpách. Máte v batohu vše co potřebujete, stěnu nemáte připravenou, nejsou tam fixní lana, vybudované tábory, žádná depozita. Prstě lezete nahoru a buď se vám to povede nebo ne,“ vysvětluje Hrubý.

Pochoďák to rozhodně nebude!

A aby byla šance na úspěšně dokončený výstup větší, je třeba dát si záležet na aklimatizaci a pečlivě také potěžkat každé peříčko, které horolezec ponese na svých zádech.

„Tak těžký výstup se nedá lézt s obrovským batohem. Zároveň na stěně strávíme něco kolem 10 dnů, takže na to věci potřebujete,“ říká český horolezec, který je několikanásobným mistrem republiky v běhu na běžkách na 24 hodin.

Jednou věcí si mohou být Zdeněk Hrubý a Marek Holeček téměř jisti - zatímco třeba Everest je dnes nonstop obléhán davy svých obdivovatelů a zapřisáhlí vyznavači bílé himálajské samoty se s tím jen velmi těžko smiřují, při výstupu na 8125 metrů vysoký Nanga Parbat zůstanou naši horolezci ušetřeni podobného obrázku.

„Předpokládáme, že v naší Rupalské stěně budeme úplně sami,“ uzavírá povídání Zdeněk Hrubý.

Aleš Procházka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme